Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
Bible Kralická |
---|
1. Mojžíšova (Genesis) 1:1
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:2
Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:3
I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:4
A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:5
A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:6
Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod! |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:7
I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:8
I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:9
Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:10
I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:11
Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:12
Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:13
I byl večer a bylo jitro, den třetí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:14
Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:15
A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:16
I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:17
A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:18
A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:19
I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:20
Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, kteréž by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou! |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:21
I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:22
I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:23
I byl večer a bylo jitro, den pátý. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:24
Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:25
I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:26
Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:27
I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:28
A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:29
Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:30
Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 1:31
A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:1
A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:2
A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:3
I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:4
Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe), |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:5
I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:6
A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:7
I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:8
Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:9
A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:10
(A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:11
Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:12
A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:13
Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:14
A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates). |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:15
Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:16
I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš; |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:17
Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:18
Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:19
(Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:20
I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:21
Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:22
A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:23
I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:24
Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 2:25
Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:1
Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského? |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:2
I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme; |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:3
Ale o ovoci stromu, kterýž jest u prostřed ráje, řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemřeli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:4
I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí! |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:5
Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:6
Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:7
Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:8
A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:9
I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi? |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:10
Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:11
I řekl Bůh: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl? |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:12
I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:13
I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:14
Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:15
Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:16
Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:17
Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:18
Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:19
V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:20
Dal pak byl Adam jméno ženě své Eva, proto že ona byla mátě všech živých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:21
I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:22
Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:23
I vypustil jej Hospodin Bůh z zahrady Eden, aby dělal zemi, z níž vzat byl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 3:24
A tak vyhnal člověka a osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:1
Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:2
A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýř ovcí, a Kain byl oráč. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:3
Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:4
Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:5
Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:6
I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá? |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:7
Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:8
I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:9
I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého? |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:10
I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:11
Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:12
Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:13
I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:14
Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:15
I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení na Kaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:16
Tedy odšed Kain od tváři Hospodinovy, bydlil v zemi Nód, k východní straně naproti Eden. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:17
Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:18
I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:19
Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:20
I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:21
A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:22
A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:23
I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:24
Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:25
Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain. |
1. Mojžíšova (Genesis) 4:26
Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:1
Tato jest kniha rodů Adamových. V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:2
Muže a ženu stvořil je a požehnal jim, a nazval jméno jejich Adam v ten den, když stvořeni jsou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:3
Byl pak Adam ve stu a třidcíti letech, když zplodil syna ku podobenství svému a k obrazu svému, a nazval jméno jeho Set. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:4
I bylo dnů Adamových po zplození Seta osm set let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:5
A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:6
Set pak byl ve stu a pěti letech, když zplodil Enosa. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:7
A po zplození Enosa živ byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:8
I bylo všech dnů Setových devět set a dvanácte let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:9
Byl pak Enos v devadesáti letech, když zplodil Kainana. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:10
A po zplození Kainana živ byl Enos osm set a patnácte let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:11
I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:12
Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:13
A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:14
I bylo všech dnů Kainanových devět set a deset let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:15
Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:16
A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:17
I bylo všech dnů Mahalaleelových osm set devadesáte a pět let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:18
Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:19
A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:20
I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:21
Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:22
A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:23
I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:24
A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:25
Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:26
A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:27
I bylo všech dnů Matuzalémových devět set šedesáte a devět let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:28
Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna, |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:29
Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho,od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:30
A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:31
I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 5:32
A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:1
Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily, |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:2
Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:3
Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:4
Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:5
Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas, |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:6
Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:7
Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:8
Ale Noé našel milost před Hospodinem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:9
Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:10
(Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:11
Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:12
Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:13
Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:14
Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:15
A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:16
Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:17
Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:18
S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:19
A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:20
Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:21
Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 6:22
I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:1
Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:2
Ze všech hovad čistých vezmeš sobě sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad nečistých dvé a dvé, samce a samici jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:3
Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero, samce a samici, aby živé zachováno bylo símě na vší zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:4
Nebo po dnech ještě sedmi já dštíti budu na zemi za čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí; a vyhladím se svrchku země všelikou podstatu, kterouž jsem učinil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:5
Tedy učinil Noé všecko tak, jakž mu přikázal Hospodin. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:6
(Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa přišla na zemi.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:7
A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:8
Z hovad také čistých i z hovad nečistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi, |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:9
Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:10
Stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy přišly na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:11
Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:12
I byl příval na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:13
Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:14
Oni i všeliký živočich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zeměplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což křídla má, |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:15
Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:16
A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého těla vešli, tak jakž byl přikázal jemu Bůh, a zavřel Hospodin po něm. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:17
A když byla potopa za čtyřidceti dnů na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:18
Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:19
A tak náramně rozmohly se vody nad zemí, že přikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:20
Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:21
I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:22
Všecko, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomřelo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:23
A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 7:24
I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnů. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:1
Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:2
A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:3
I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech, |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:4
Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:5
Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:6
I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal, |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:7
Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:8
Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:9
Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:10
A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:11
I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:12
I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:13
I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:14
Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:15
I mluvil Bůh k Noé, řka: |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:16
Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:17
Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:18
I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním; |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:19
Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:20
Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:21
I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 8:22
Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:1
Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:2
Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:3
Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:4
A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:5
A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:6
Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:7
Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:8
I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka: |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:9
Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás, |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:10
A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:11
Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:12
I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:13
Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:14
A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku, |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:15
Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:16
Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:17
I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:18
Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:19
Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:20
Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:21
A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:22
Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:23
Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:24
Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:25
I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:26
Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:27
Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:28
Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let. |
1. Mojžíšova (Genesis) 9:29
A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:1
Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:2
Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:3
Synové pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:4
Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:5
Od těch rozděleni jsou ostrovové národů po krajinách jejich, každý podlé jazyku svého, vedlé čeledi své, v národech svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:6
Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:7
A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:8
Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal býti mocným na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:9
To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako Nimrod silný lovec před Hospodinem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:10
Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:11
Z země té vyšel do Assur, kdežto vystavěl Ninive, a Rohobot město, a Chále, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:12
A Rezen mezi Ninive a mezi Chále; toť jest město veliké. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:13
Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:14
A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a Kafturim. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:15
Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:16
A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:17
A Hevea, a Aracea, a Sinea, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:18
A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud rozprostřely se čeledi Kananejských. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:19
A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama a Seboim až do Lázy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:20
Ti jsou synové Chamovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:21
Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:22
A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:23
Synové pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:24
Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:25
Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:26
Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Járe, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:27
A Adoráma, a Uzala, a Dikla, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:28
A Obale, a Abimahele, a Sebai, |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:29
A Ofira, a Evila, a Jobaba; všickni ti jsou synové Jektanovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:30
A bylo bydlení jejich od Mesa, když jdeš k Sefar hoře na východ slunce. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:31
Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 10:32
Ty jsou čeledi synů Noé po rodech svých, v národech svých; a od těch rozdělili se národové na zemi po potopě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:1
Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:2
I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:3
A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:4
Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:5
Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:6
A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:7
Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:8
A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:9
Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:10
Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:11
A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:12
Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:13
A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:14
Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:15
A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:16
Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:17
A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:18
Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:19
A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:20
Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:21
A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:22
Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:23
A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:24
Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:25
A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:26
Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:27
Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:28
Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:29
I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:30
Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:31
I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam. |
1. Mojžíšova (Genesis) 11:32
A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:1
Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:2
A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:3
Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:4
I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:5
A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:6
I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:7
I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:8
A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:9
Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:10
Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:11
I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:12
A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:13
Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:14
I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:15
A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:16
Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:17
Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:18
Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest? |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:19
Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 12:20
I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:1
Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což měl, a Lot s ním, ku poledni. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:2
(Byl pak Abram bohatý velmi na dobytek, na stříbro i na zlato.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:3
A šel cestami svými od poledne až do Bethel, až k místu tomu, kdež prvé byl stánek jeho, mezi Bethel a Hai, |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:4
K místu oltáře, kterýž tam byl prvé vzdělal, kdežto vzýval Abram jméno Hospodinovo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:5
Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, měl ovce a voly i stany. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:6
A nemohla jim země postačovati, aby spolu bydlili, proto že zboží jich bylo veliké, tak že nemohli spolu bydliti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:7
Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:8
Řekl tedy Abram k Lotovi: Nechžť, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýři mými a pastýři tvými, poněvadž muži bratří jsme. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:9
Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:10
Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:11
I zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:12
Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot přebýval v městech té roviny, podav stanů až k Sodomě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:13
Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:14
I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:15
Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:16
A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:17
Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šíř její; nebo tobě ji dám. |
1. Mojžíšova (Genesis) 13:18
Tedy Abram hnuv se s stanem, přišel a bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou při Hebronu, kdežto vzdělal oltář Hospodinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:1
Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský, |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:2
Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:3
Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:4
Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:5
Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských, |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:6
A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:7
A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:8
Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim, |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:9
Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:10
(V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:11
A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:12
Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:13
Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:14
Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:15
A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:16
I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:17
Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:18
Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:19
I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí; |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:20
A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:21
Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:22
I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí, |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:23
Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama, |
1. Mojžíšova (Genesis) 14:24
Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:1
Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:2
Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer? |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:3
Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:4
A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:5
I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:6
I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:7
(Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:8
I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím? |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:9
I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:10
Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:11
Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:12
I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej). |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:13
Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:14
Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:15
Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:16
A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:17
I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:18
V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten: |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:19
Cinejské, Cenezejské, Cethmonské, |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:20
A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské, |
1. Mojžíšova (Genesis) 15:21
Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:1
Sarai pak manželka Abramova jemu nerodila; a měla děvku Egyptskou, jménem Agar. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:2
I řekla Sarai Abramovi: Aj, nyní Hospodin zavřel život můj, abych nerodila; vejdi, prosím, k děvce mé, zda bych aspoň z ní mohla míti syny. I povolil Abram řeči Sarai. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:3
Tedy vzavši Sarai manželka Abramova Agar Egyptskou děvku svou, po desíti letech, jakž bydliti počal Abram v zemi Kananejské, dala ji Abramovi muži svému za ženu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:4
I všel k Agar, kterážto počala. Viduci pak ona, že počala, zlehčila sobě paní svou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:5
I řekla Sarai Abramovi: Křivdou mou tys vinen; já jsem dala děvku svou v lůno tvé, kterážto viduci, že počala, zlehčila mne sobě. Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:6
I řekl Abram k Sarai: Aj, děvka tvá v moci tvé; učiň s ní, cožť se za dobré vidí. Tedy trápila ji Sarai, a ona utekla od ní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:7
Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:8
A řekl: Agar, děvko Sarai, odkud jdeš, a kam se béřeš? I řekla: Od tváři Sarai paní své já utíkám. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:9
Tedy řekl jí anděl Hospodinův: Navrať se ku paní své, a pokoř se pod ruku její. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:10
Opět řekl anděl Hospodinův: Velice rozmnožím símě tvé, aniž bude moci sečteno býti pro množství. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:11
Potom také řekl anděl Hospodinův: Aj, ty jsi těhotná, a tudíž porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Izmael; nebo uslyšel Hospodin trápení tvé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:12
Budeť pak lítý člověk; ruce jeho proti všechněm, a ruce všech proti němu; a před tváří všech bratří svých bydliti bude. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:13
I nazvala Agar jméno Hospodinovo, kterýž mluvil jí: Ty jsi silný Bůh vidění; nebo řekla: Zdaliž teď také nevidím po tom, kterýž mne viděl? |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:14
Protož nazvala studnici tu studnicí Živého vidoucího mne. Aj, ta jest mezi Kádes a Barad. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:15
Porodila pak Agar Abramovi syna; a nazval Abram jméno syna svého, kteréhož porodila Agar, Izmael. |
1. Mojžíšova (Genesis) 16:16
Abram pak byl v osmdesáti šesti letech, když mu porodila Agar Izmaele. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:1
Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:2
A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:3
Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka: |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:4
Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:5
Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:6
A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:7
Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:8
Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:9
Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:10
Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:11
Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:12
Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:13
Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:14
Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:15
Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:16
Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:17
Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí? |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:18
I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou! |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:19
Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:20
Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:21
Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:22
A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:23
Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:24
A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:25
Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:26
Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 17:27
I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:1
Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:2
A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:3
A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:4
Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:5
Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:6
Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:7
Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:8
Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:9
Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:10
A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:11
Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:12
I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:13
Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala? |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:14
Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:15
Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:16
Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:17
A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu? |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:18
Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:19
Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:20
I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně: |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:21
Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:22
A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:23
V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným? |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:24
Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm? |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:25
Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu? |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:26
I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:27
A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:28
Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:29
Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:30
I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:31
A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:32
Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset. |
1. Mojžíšova (Genesis) 18:33
I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:1
Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:2
A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:3
Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:4
Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:5
I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:6
I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:7
A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:8
Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:9
I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:10
Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:11
A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajíce dveří. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:12
I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:13
Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:14
Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:15
A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:16
A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:17
A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:18
I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:19
Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:20
Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:21
I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:22
Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:23
Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:24
A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:25
A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:26
I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:27
Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:28
A pohleděv k Sodomě a Gomoře,i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:29
Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:30
Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:31
I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:32
Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:33
I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:34
Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:35
I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:36
A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:37
I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne. |
1. Mojžíšova (Genesis) 19:38
I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:1
Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar; |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:2
Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:3
Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:4
Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ? |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:5
Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:6
I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:7
Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:8
A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:9
Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:10
A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil? |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:11
Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:12
A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:13
Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:14
Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:15
A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:16
Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:17
I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily. |
1. Mojžíšova (Genesis) 20:18
Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:1
Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:2
Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:3
A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:4
A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:5
Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:6
I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:7
A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:8
I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:9
Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:10
I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:11
Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:12
I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:13
A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:14
Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:15
A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:16
A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:17
I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:18
Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:19
A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:20
A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:21
Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:22
Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:23
Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:24
I řekl Abraham: A já přisáhnu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:25
(A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:26
I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:27
Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:28
A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:29
I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť? |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:30
Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:31
Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:32
A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:33
I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného. |
1. Mojžíšova (Genesis) 21:34
A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:1
Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:2
I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:3
Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:4
Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:5
A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:6
Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:7
Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti? |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:8
Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné,synu můj. A šli předce oba spolu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:9
A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:10
I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:11
Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:12
I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:13
A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:14
A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:15
Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe, |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:16
A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému: |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:17
Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:18
Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:19
Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:20
A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému: |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:21
Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova; |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:22
A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:23
Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 22:24
Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:1
Živa pak byla Sára sto a sedmmecítma let; ta jsou léta života Sáry. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:2
A umřela v městě Arbe, kteréž slove Hebron, v zemi Kananejské. I přišel Abraham, aby kvílil nad Sárou, a plakal jí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:3
Potom vstav Abraham od mrtvého svého, mluvil k synům Het, řka: |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:4
Hostem a příchozím jsem u vás; dejte mi místo ku pohřbu u vás, abych pochoval mrtvého svého od tváři své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:5
A odpovídajíce synové Het Abrahamovi, řekli jemu: |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:6
Slyš nás, pane milý! Kníže Boží jsi u prostřed nás, v nejpřednějších hrobích našich pochovej mrtvého svého; žádný z nás hrobu svého nebude zbraňovati tobě, abys neměl pochovati v něm mrtvého svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:7
Abraham pak vstav, poklonil se lidu země té, totiž synům Het. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:8
A mluvil s nimi, řka: Jestliže se vám líbí, abych pochoval mrtvého svého od tváři své, slyšte mne, a přimluvte se za mne k Efronovi synu Sohar, |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:9
Ať mi dá jeskyni Machpelah, kterouž má na konci pole svého; za slušné peníze ať mi ji dá u prostřed vás, k dědičnému pohřbu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:10
(Ten pak Efron seděl u prostřed synů Het.) Tedy odpověděl Efron Hetejský Abrahamovi při přítomnosti synů Het, přede všemi, kteříž vcházejí do brány města jeho, řka: |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:11
Nikoli, pane můj, ale slyš mne: Pole to dávám tobě, dávámť také i jeskyni, kteráž na něm jest; před očima synů lidu svého dávám ji tobě; pochovejž mrtvého svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:12
Tedy poklonil se Abraham před lidem země té, |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:13
A mluvil k Efronovi v přítomnosti lidu země, řka: A však jestliže ty jsi ten, prosím, vyslyš mne! Dámť stříbro za pole, vezmi je ode mne, a pochovám mrtvého svého tam. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:14
A odpovídaje Efron Abrahamovi, řekl jemu: |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:15
Můj pane, poslechni mne: Země ta za čtyři sta lotů stříbrných jest; ale mezi mnou a tebou co jest o to? Mrtvého svého pochovej. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:16
I uposlechl Abraham Efrona, a odvážil mu stříbra, jakž oznámil při přítomnosti synů Het, čtyři sta lotů stříbrných, běžných mezi kupci. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:17
A odvedeno jest pole Efronovo, kteréž bylo v Machpelah, proti Mamre, pole a jeskyně na něm, a všecko stromoví, což ho na tom poli i na všech mezech jeho vůkol, |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:18
Abrahamovi v držení, před očima synů Het, a všech, kteříž vcházejí do brány města toho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:19
A potom pochoval Abraham Sáru,manželku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to slove Hebron), v zemi Kananejské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 23:20
Protož odevzdáno jest pole to i jeskyně, kteráž byla na něm, Abrahamovi k dědičnému pohřbu od synů Het. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:1
Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:2
Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé, |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:3
Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:4
Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:5
I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel? |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:6
Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:7
Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:8
Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:9
Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:10
A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:11
A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:12
A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:13
Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:14
Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:15
I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:16
A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:17
Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:18
I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:19
A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:20
Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:21
Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:22
I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:23
A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali? |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:24
Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:25
Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:26
Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:27
A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:28
I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:29
A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:30
Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:31
Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům? |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:32
Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:33
A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:34
Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:35
A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:36
A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:37
I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:38
Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:39
A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou? |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:40
Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:41
A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:42
Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu, |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:43
Aj, já stojím u studnice vody; protož,nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého, |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:44
A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:45
Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:46
Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:47
I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:48
A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:49
Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:50
Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:51
Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:52
I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:53
A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:54
Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:55
I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:56
On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:57
I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:58
Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:59
A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho, |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:60
Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:61
Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:62
Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:63
A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:64
Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:65
(Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:66
Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 24:67
I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:1
Abraham pak opět pojal ženu jménem Ceturu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:2
Kterážto porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana, a Madiana, Jezbocha a Suecha. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:3
Jeksan potom zplodil Sábu a Dedana. Synové pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomim. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:4
Ale synové Madianovi: Efa, a Efer, a Enoch, a Abida, a Helda; všickni ti synové byli Cetury. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:5
I dal Abraham Izákovi všecko, což měl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:6
Synům pak ženin svých dal Abraham dary, a odeslal je od Izáka syna svého, ještě živ jsa, k východu do země východní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:7
Tito pak jsou dnové let života Abrahamova, v nichž byl živ: Sto sedmdesáte a pět let. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:8
I skonal a umřel Abraham v starosti dobré, stár jsa a plný dnů; a připojen jest k lidu svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:9
Tedy pochovali ho Izák a Izmael synové jeho v jeskyni Machpelah, na poli Efrona, syna Sohar Hetejského, naproti Mamre, |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:10
Na tom poli, kteréž byl koupil Abraham od synů Het; tu pochován jest Abraham i Sára manželka jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:11
Po smrti pak Abrahamově požehnal Bůh Izákovi synu jeho, a bydlil Izák u studnice Živého vidoucího mne. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:12
Tito jsou pak rodové Izmaele syna Abrahamova, jehož porodila Agar Egyptská, děvka Sářina, Abrahamovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:13
A tato jsou jména synů Izmaelových, jimiž se jmenují po rodech svých: Prvorozený Izmaelův Nabajot, po něm Cedar, a Adbeel a Mabsan, |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:14
A Masma, a Dumah a Massa, |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:15
Hadar a Tema, Jetur, Nafis a Cedma. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:16
Ti jsou synové Izmaelovi, a ta jména jejich, po vsech jejich, a po městech jejich, dvanáctero knížat po čeledech jejich. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:17
(Bylo pak života Izmaelova sto třidceti a sedm let, i skonal; a umřev, připojen jest k lidu svému.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:18
A bydlili od Hevilah až do Sur, jenž jest proti Egyptu, když jdeš do Assyrie; před tváří všech bratří svých položil se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:19
Tito jsou také rodové Izáka syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:20
Byl pak Izák ve čtyřidcíti letech, když sobě vzal za manželku Rebeku, dceru Bathuele Syrského, z Pádan Syrské, sestru Lábana Syrského. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:21
I modlil se Izák pokorně Hospodinu za manželku svou; nebo byla neplodná. A uslyšel jej Hospodin; a tak počala Rebeka manželka jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:22
A když se děti potiskali v životě jejím, řekla: Má-liť tak býti, proč jsem já počala? Šla tedy, aby se otázala Hospodina. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:23
I řekl jí Hospodin: Dva národové jsou v životě tvém, a dvůj lid z života tvého se rozdělí; lid pak jeden nad druhý bude silnější, a větší sloužiti bude menšímu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:24
A když se naplnili dnové její, aby porodila, a aj, blíženci byli v životě jejím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:25
I vyšel první ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý; i nazvali jméno jeho Ezau. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:26
Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:27
A když dorostli ti děti, byl Ezau lovec umělý, chodě po polích; Jákob pak byl muž prostý a v staních bydlil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:28
I byl Izák laskav na Ezau, proto že z lovu jeho míval pokrm; ale Rebeka laskava byla na Jákoba. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:29
Uvařil pak Jákob krmičku. Tedy Ezau přišel z pole zemdlený, |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:30
A řekl Jákobovi: Dej mi, prosím, jísti krmě té červené, nebo jsem umdlel. (Protož nazváno jest jméno jeho Edom.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:31
Odpověděl Jákob: Prodej mi dnes hned prvorozenství své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:32
I řekl Ezau: Aj, já k smrti se blížím, k čemuž mi tedy to prvorozenství? |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:33
Dí Jákob: Přisáhni mi dnes hned. I přisáhl mu, a prodal prvorozenství své Jákobovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 25:34
Tedy Jákob dal Ezauchovi chleba a té krmě z šocovice. Kterýžto jedl a pil, a vstav, odšel; a tak pohrdl Ezau prvorozenstvím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:1
Byl pak opět hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnů Abrahamových. Tedy odebral se Izák k Abimelechovi králi Filistinskému do Gerar. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:2
Nebo ukázal se jemu Hospodin a řekl: Nesstupuj do Egypta; ale bydli v zemi, kterouž oznámím tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:3
Budiž tedy pohostinu v zemi této, a budu s tebou, a požehnám tobě; nebo tobě a semeni tvému dám všecky země tyto, a utvrdím přísahu, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, otci tvému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:4
Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země; |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:5
Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých, přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:6
Bydlil tedy Izák v Gerar. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:7
Ptali se pak muži místa toho o manželce jeho. Kterýžto odpověděl: Sestra má jest; nebo nesměl říci: Manželka má jest, mysle sobě: Aby mne nezabili muži místa toho pro Rebeku. Nebo byla krásná na pohledění. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:8
I přihodilo se, když již čas nějaký tam bydlil, že vyhlédal Abimelech král Filistinský z okna a uzřel Izáka, an pohrává s Rebekou manželkou svou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:9
Protož povolav Abimelech Izáka, řekl: Aj, v pravdě manželka tvá to jest. Jakž to, že jsi pravil: Sestra má jest? I odpověděl jemu Izák: Nebo jsem řekl sám u sebe: Abych snad neumřel pro ni. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:10
I řekl Abimelech: Což jsi to učinil nám? O málo, že by byl spal někdo z lidu s manželkou tvou, a ty byl bys uvedl na nás vinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:11
I přikázal Abimelech všemu lidu, řka: Kdo by se dotkl člověka toho, aneb manželky jeho, smrtí umře. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:12
Sel pak Izák v zemi té, a shledal v tom roce sto měr; nebo požehnal mu Hospodin. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:13
I rostl muž ten, a prospíval vždy více v zrostu, až i zrostl velmi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:14
Nebo měl stáda ovcí i stáda volů, a čeledi mnoho; pročež záviděli mu Filistinští. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:15
A všecky studnice, kteréž vykopali služebníci otce jeho za dnů Abrahama otce jeho, zařítili Filistinští, zasypavše je prstí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:16
I řekl Abimelech Izákovi: Odejdi od nás; nebo mnohem mocnější jsi než my. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:17
Tedy odšel odtud Izák, a rozbil stany v údolí Gerar, a bydlil tu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:18
A kopal zase Izák studnice vod, kteréž byli vykopali za dnů Abrahama otce jeho, a kteréž zařítili Filistinští po smrti Abrahamově; a nazval je těmi jmény, kterýmiž je jmenoval otec jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:19
I kopali služebníci Izákovi v tom údolí, a nalezli tam studnici vody živé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:20
Vadili se pak pastýři Gerarští s pastýři Izákovými, pravíce: Naše jest voda. Pročež nazval jméno studnice té Esek, že se vadili s ním. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:21
Vykopali také jinou studnici, a nesnáz byla i o tu; pročež dal jí jméno Sitnah. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:22
I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterouž se nevadili; protož nazval jméno její Rehobot. Nebo řekl: Nyní uprostrannil nám Hospodin, a vzrostli jsme na zemi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:23
Vstoupil pak odtud do Bersabé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:24
A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a řekl: Já jsem Bůh Abrahama otce tvého; neboj se, nebo s tebou já jsem, a požehnám tobě, a rozmnožím símě tvé pro Abrahama služebníka svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:25
I vzdělal tu oltář, a vzýval jméno Hospodinovo, a rozbil tu stan svůj; a služebníci Izákovi vykopali tam studnici. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:26
Abimelech pak přijel k němu z Gerar, a Ochozat, přítel jeho, a Fikol, kníže vojska jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:27
I řekl jim Izák: Z jaké příčiny přišli jste ke mně? Poněvadž vy nenáviděli jste mne, a vybyli jste mne od sebe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:28
Kteřížto odpověděli: Patrně jsme to shledali, že jest Hospodin s tebou, i řekli jsme: Učiňme nyní přísahu mezi sebou, mezi námi a mezi tebou; a učiníme smlouvu s tebou: |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:29
Že neučiníš nám nic zlého, jako i my nedotkli jsme se tebe, a jakž jsme my toliko dobře činili tobě, a propustili jsme tě v pokoji; ty nyní tedy povol tomu, požehnaný Hospodinův. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:30
Tedy učinil jim hody, i jedli a pili. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:31
A vstavše velmi ráno, přisáhli jeden druhému. I propustil je Izák, a oni odešli od něho v pokoji. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:32
Toho dne přišli služebníci Izákovi, a oznámili mu o studnici, kterouž kopali, řkouce: Nalezli jsme vodu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:33
I nazval ji Seba. Protož jméno města toho jest Bersabé až do dnešního dne. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:34
Ezau pak jsa v letech čtyřidcíti, pojal ženu Judit, dceru Béry Hetejského, a Bazematu, dceru Elona Hetejského. |
1. Mojžíšova (Genesis) 26:35
A kormoutily Izáka a Rebeku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:1
Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:2
I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:3
Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:4
A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:5
(Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:6
Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil: |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:7
Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:8
Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:9
Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:10
A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:11
I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:12
Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:13
Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:14
Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:15
A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:16
A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:17
I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:18
A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj? |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:19
I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:20
Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:21
I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:22
Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:23
A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:24
A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:25
I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:26
I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:27
I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:28
Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:29
Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:30
A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:31
A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:32
I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:33
Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:34
Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče! |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:35
Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:36
Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání? |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:37
Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj? |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:38
I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:39
Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry; |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:40
A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:41
Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:42
I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:43
Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran. |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:44
A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého, |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:45
A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne? |
1. Mojžíšova (Genesis) 27:46
I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život? |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:1
Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:2
Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:3
A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:4
A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:5
I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:6
Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských; |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:7
A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské; |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:8
Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho: |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:9
Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:10
Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:11
I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:12
I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:13
A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:14
A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:15
A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:16
Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:17
(Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:18
Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:19
Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza. |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:20
Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu, |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:21
A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha: |
1. Mojžíšova (Genesis) 28:22
Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:1
Tedy Jákob vstav, odšel do země východní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:2
A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:3
Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:4
Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:5
I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:6
I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:7
Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:8
A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:9
Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:10
Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:11
A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:12
Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:13
I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:14
Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:15
Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá? |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:16
(Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:17
Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:18
I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:19
Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:20
Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:21
Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:22
Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:23
U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:24
Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:25
A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal? |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:26
Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:27
Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:28
I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:29
Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:30
Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:31
Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:32
Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:33
I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:34
A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví. |
1. Mojžíšova (Genesis) 29:35
I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:1
Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:2
Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života? |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:3
Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:4
I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:5
Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:6
I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:7
Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:8
I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:9
Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:10
A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:11
Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:12
Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:13
A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:14
Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:15
Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:16
Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:17
A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:18
I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:19
A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:20
I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:21
Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:22
A rozpomenuv se Bůh na Ráchel,uslyšel jí, a otevřel život její. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:23
Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:24
A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:25
Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:26
Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:27
I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:28
Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:29
Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:30
Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu? |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:31
A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého: |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:32
Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:33
A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:34
I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:35
A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:36
Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:37
Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:38
A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:39
I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:40
Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:41
A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:42
Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův. |
1. Mojžíšova (Genesis) 30:43
Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:1
Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu; |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:2
A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé: |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:3
I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:4
Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:5
A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:6
A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:7
Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:8
Když takto řekl: Co bude peřestého, to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:9
A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:10
Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:11
Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:12
I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:13
Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:14
Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho? |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:15
Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:16
Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:17
Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:18
A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:19
(Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:20
I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:21
Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:22
I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:23
Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:24
(Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.) |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:25
Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:26
I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:27
Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou? |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:28
A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:29
Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:30
Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé? |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:31
Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:32
Nalezneš-li pak u koho bohy své,nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:33
Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:34
Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:35
A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:36
Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne? |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:37
Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:38
Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:39
Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:40
Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:41
Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:42
A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:43
Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily? |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:44
Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:45
Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:46
A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:47
I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:48
Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed, |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:49
A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:50
Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:51
A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou, |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:52
Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:53
Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:54
Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře. |
1. Mojžíšova (Genesis) 31:55
I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:1
Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:2
I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:3
Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:4
A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:5
A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:6
I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:7
Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:8
Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:9
I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě, |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:10
Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:11
Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:12
Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:13
I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau: |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:14
Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti, |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:15
Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:16
A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:17
I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou? |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:18
Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:19
Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:20
A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:21
A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:22
A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:23
Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:24
A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:25
A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:26
A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:27
I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:28
I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:29
I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:30
Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:31
I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 32:32
Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:1
Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:2
Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:3
A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:4
I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:5
Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:6
Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:7
Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:8
I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:9
Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:10
I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:11
Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:12
I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:13
I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:14
Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:15
I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:16
Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:17
Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:18
A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:19
I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec. |
1. Mojžíšova (Genesis) 33:20
A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:1
Vyšla pak Dína, dcera Líe, kterouž porodila Jákobovi, aby se dívala na dcery té země. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:2
Kteroužto uzřev Sichem, syn Emora Hevejského, knížete v krajině té, vzal ji, i ležel s ní, a ponížil jí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:3
I připojila se duše jeho k Díně, dceři Jákobově; a zamilovav děvečku, mluvil k srdci jejímu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:4
Mluvil potom Sichem k Emorovi, otci svému, těmito slovy: Vezmi mi děvečku tuto za manželku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:5
Uslyšev pak Jákob, že poškvrnil Díny dcery jeho, (a synové jeho byli s stádem na poli), mlčel, až oni přišli. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:6
Tedy vyšel Emor, otec Sichemův, k Jákobovi, aby mluvil s ním o to. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:7
A v tom synové Jákobovi přišli s pole; a uslyšavše o tom, bolestí naplněni jsou muži ti, a rozhněvali se velmi, proto že hanebnou věc učinil v Izraeli, ležav se dcerou Jákobovou, čehož činiti nenáleželo. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:8
I mluvil Emor s nimi na tento způsob: Sichem, syn můj, hoří milostí k vaší dceři; prosím, dejte mu ji za manželku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:9
A spřízněte se s námi: Dcery své dávejte nám, a naše dcery pojímejte sobě. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:10
A bydlete s námi, nebo všecka země bude před vámi; osaďte se a obchod veďte v ní, a vládněte jí. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:11
Mluvil i Sichem otci jejímu, a bratřím jejím: Nechť naleznu milost před očima vašima, dám, co mi koli díte. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:12
Jmenujte mi věno i dary jak chcete veliké, dám, jak mi koli řeknete; jen mi tu děvečku dejte za manželku. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:13
Odpovídajíce pak synové Jákobovi Sichemovi a Emorovi, otci jeho, lstivě mluvili, proto že poškvrnil Díny sestry jich. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:14
A řekli jim: Nemůžeme učiniti toho, abychom dali sestru svou za muže neobřezaného; nebo to ohavnost jest u nás. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:15
Než na tento způsob vám povolíme: Jestliže se chcete srovnati s námi, aby obřezán byl každý z vás pohlaví mužského: |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:16
Tedy budeme dávati dcery své vám, a dcery vaše bráti sobě; a budeme bydliti s vámi, a budeme lid jeden. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:17
Pakli neuposlechnete nás, abyste se obřezali, vezmeme zase dceru svou a odejdeme. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:18
Tedy líbila se řeč jejich Emorovi i Sichemovi, synu Emorovu. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:19
A nemeškal mládenec učiniti toho; nebo se mu zalíbila dcera Jákobova. A on byl nejvzácnější ze všech v domě otce svého. |
1. Mojžíšova (Genesis) 34:20
I přišel Emor a Sichem, syn jeho, k bráně města svého; a mluvili mužům města svého, řkouce: |