Biblia - výsledky hľadania - Milujícím Boha

Výsledky hľadania - ""

Bible Kralická
1. Mojžíšova (Genesis) 1:1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:2 Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:3 I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:4 A viděl Bůh světlo, že bylo dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:5 A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:6 Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
1. Mojžíšova (Genesis) 1:7 I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:8 I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:9 Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, kteréž jsou pod nebem, v místo jedno, a ukaž se místo suché! A stalo se tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:10 I nazval Bůh místo suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:11 Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, a bylinu vydávající símě, a strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:12 Nebo země vydala trávu, a bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž bylo símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:13 I byl večer a bylo jitro, den třetí.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:14 Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:15 A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:16 I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:17 A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi;
1. Mojžíšova (Genesis) 1:18 A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:19 I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:20 Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, kteréž by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou!
1. Mojžíšova (Genesis) 1:21 I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:22 I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!
1. Mojžíšova (Genesis) 1:23 I byl večer a bylo jitro, den pátý.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:24 Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:25 I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:26 Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:27 I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:28 A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:29 Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:30 Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 1:31 A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
1. Mojžíšova (Genesis) 2:5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:9 A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).
1. Mojžíšova (Genesis) 2:15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
1. Mojžíšova (Genesis) 2:17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:20 I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)
1. Mojžíšova (Genesis) 2:21 Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:22 A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:23 I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
1. Mojžíšova (Genesis) 2:25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:1 Had pak byl nejchytřejší ze všech živočichů polních, kteréž byl učinil Hospodin Bůh. A ten řekl ženě: Tak-liž jest, že vám Bůh řekl: Nebudete jísti z každého stromu rajského?
1. Mojžíšova (Genesis) 3:2 I řekla žena hadu: Ovoce stromů rajských jíme;
1. Mojžíšova (Genesis) 3:3 Ale o ovoci stromu, kterýž jest u prostřed ráje, řekl Bůh: Nebudete ho jísti, aniž se ho dotknete, abyste nezemřeli.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:4 I řekl had ženě: Nikoli nezemřete smrtí!
1. Mojžíšova (Genesis) 3:5 Ale ví Bůh, že v kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:6 Viduci tedy žena, že dobrý jest strom k jídlu i příjemný očima, a k nabytí rozumnosti strom žádostivý, vzala z ovoce jeho a jedla; dala také i muži svému s sebou, a on jedl.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:7 Tedy otevříny jsou oči obou dvou, a poznali, že jsou nazí; i navázali lístí fíkového a nadělali sobě věníků.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:8 A v tom uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji k větru dennímu; i skryl se Adam a žena jeho před tváří Hospodina Boha, u prostřed stromoví rajského.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:9 I povolal Hospodin Bůh Adama, a řekl jemu: Kdež jsi?
1. Mojžíšova (Genesis) 3:10 Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:11 I řekl Bůh: Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl?
1. Mojžíšova (Genesis) 3:12 I řekl Adam: Žena, kterouž jsi mi dal, aby byla se mnou, ona mi dala z stromu toho, a jedl jsem.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:13 I řekl Hospodin Bůh ženě: Což jsi to učinila? I řekla žena: Had mne podvedl, i jedla jsem.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:14 Tedy řekl Hospodin Bůh hadu: Že jsi to učinil, zlořečený budeš nade všecka hovada a nade všecky živočichy polní; po břiše svém plaziti se budeš, a prach žráti budeš po všecky dny života svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:15 Nad to, nepřátelství položím mezi tebou a mezi ženou, i mezi semenem tvým a semenem jejím; ono potře tobě hlavu, a ty potřeš jemu patu.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:16 Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:17 Adamovi také řekl: Že jsi uposlechl hlasu ženy své, a jedl jsi z stromu toho, kterýžť jsem zapověděl, řka: Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:18 Trní a bodláčí tobě ploditi bude, i budeš jísti byliny polní.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:19 V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:20 Dal pak byl Adam jméno ženě své Eva, proto že ona byla mátě všech živých.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:21 I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:22 Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:23 I vypustil jej Hospodin Bůh z zahrady Eden, aby dělal zemi, z níž vzat byl.
1. Mojžíšova (Genesis) 3:24 A tak vyhnal člověka a osadil zahradu Eden cherubíny k východní straně s mečem plamenným blýskajícím se, aby ostříhali cesty k stromu života.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:1 Adam pak poznal Evu ženu svou, kterážto počavši, porodila Kaina a řekla: Obdržela jsem muže na Hospodinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:2 A opět porodila bratra jeho Abele. I byl Abel pastýř ovcí, a Kain byl oráč.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:3 Po mnohých pak dnech stalo se, že obětoval Kain z úrody zemské obět Hospodinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:4 Ano i Abel také obětoval z prvorozených věcí stáda svého, a z tuku jejich. I vzhlédl Hospodin na Abele a na obět jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:5 Na Kaina pak a na obět jeho nevzhlédl. Protož rozlítil se Kain náramně, a opadla tvář jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:6 I řekl Hospodin Kainovi: Proč jsi se tak rozpálil hněvem? A proč jest opadla tvář tvá?
1. Mojžíšova (Genesis) 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:8 I mluvil Kain k Abelovi bratru svému. Stalo se pak, když byli na poli, že povstav Kain proti Abelovi bratru svému, zabil jej.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:9 I řekl Hospodin Kainovi: Kdež jest Abel bratr tvůj? Kterýž odpověděl: Nevím. Zdaliž jsem já strážným bratra svého?
1. Mojžíšova (Genesis) 4:10 I řekl Bůh: Co jsi učinil? Hlas krve bratra tvého volá ke mně z země.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:11 Protož nyní zlořečený budeš i od té země, kteráž otevřela ústa svá, aby přijala krev bratra tvého z ruky tvé.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:12 Když budeš dělati zemi, nebude více vydávati moci své tobě; tulákem a běhounem budeš na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:13 I řekl Kain Hospodinu: Většíť jest nepravost má, než aby mi odpuštěna býti mohla.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:14 Aj, vyháníš mne dnes z země této, a před tváří tvou skrývati se budu, a budu tulákem a běhounem na zemi. I přijde na to, že kdo mne koli nalezne, zabije mne.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:15 I řekl mu Hospodin: Zajisté kdo by koli zabil Kaina, nad tím sedmnásobně mštěno bude. Pročež vložil Hospodin znamení na Kaina, aby ho žádný nezabil, kdo by jej koli nalezl.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:16 Tedy odšed Kain od tváři Hospodinovy, bydlil v zemi Nód, k východní straně naproti Eden.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:17 Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:18 I narodil se Enochovi Irád, a Irád zplodil Maviaele, Maviael pak zplodil Matuzaele, a Matuzael zplodil Lámecha.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:19 Vzal sobě pak Lámech dvě ženy; jméno jedné Ada, a jméno druhé Zilla.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:20 I porodila Ada Jábale, kterýž byl otec přebývajících v staních a stádo pasoucích.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:21 A jméno bratra jeho Jubal; ten byl otec všech hrajících na harfu a nástroje hudebné.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:22 A Zilla také porodila Tubalkaina, kterýž byl řemeslník všelikého díla od mědi a od železa. Sestra pak Tubalkainova byla Noéma.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:23 I řekl Lámech ženám svým, Adě a Zille: Slyšte hlas můj, ženy Lámechovy, poslouchejte řeči mé, že jsem zabil muže k ráně své a mládence k zsinalosti své.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:24 Jestližeť sedmnásobně pomštěno bude pro Kaina, tedy pro Lámecha sedmdesátekrát sedmkrát.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:25 Poznal pak ještě Adam ženu svou, i porodila syna a nazvala jméno jeho Set; nebo řekla: Dal mi Bůh jiné símě místo Abele, kteréhož zabil Kain.
1. Mojžíšova (Genesis) 4:26 Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:1 Tato jest kniha rodů Adamových. V ten den, v kterémž stvořil Bůh člověka, ku podobenství Božímu učinil ho.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:2 Muže a ženu stvořil je a požehnal jim, a nazval jméno jejich Adam v ten den, když stvořeni jsou.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:3 Byl pak Adam ve stu a třidcíti letech, když zplodil syna ku podobenství svému a k obrazu svému, a nazval jméno jeho Set.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:4 I bylo dnů Adamových po zplození Seta osm set let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:5 A tak bylo všech dnů Adamových, v kterýchž byl živ, devět set a třidceti let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:6 Set pak byl ve stu a pěti letech, když zplodil Enosa.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:7 A po zplození Enosa živ byl Set osm set a sedm let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:8 I bylo všech dnů Setových devět set a dvanácte let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:9 Byl pak Enos v devadesáti letech, když zplodil Kainana.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:10 A po zplození Kainana živ byl Enos osm set a patnácte let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:11 I bylo všech dnů Enosových devět set a pět let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:12 Kainan pak byl v sedmdesáti letech, když zplodil Mahalaleele.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:13 A po zplození Mahalaleele živ byl Kainan osm set a čtyřidceti let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:14 I bylo všech dnů Kainanových devět set a deset let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:15 Mahalaleel pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Járeda.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:16 A po zplození Járeda živ byl Mahalaleel osm set a třidceti let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:17 I bylo všech dnů Mahalaleelových osm set devadesáte a pět let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:18 Járed pak byl ve stu šedesáti a dvou letech, když zplodil Enocha.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:19 A po zplození Enocha živ byl Járed osm set let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:20 I bylo všech dnů Járedových devět set šedesáte a dvě létě, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:21 Enoch pak byl v šedesáti a pěti letech, když zplodil Matuzaléma.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:22 A chodil Enoch stále s Bohem po zplození Matuzaléma tři sta let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:23 I bylo všech dnů Enochových tři sta šedesáte a pět let.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:24 A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:25 Matuzalém pak byl ve stu osmdesáti sedmi letech, když zplodil Lámecha.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:26 A po zplození Lámecha živ byl Matuzalém sedm set osmdesáte a dvě létě, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:27 I bylo všech dnů Matuzalémových devět set šedesáte a devět let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:28 Lámech pak byl ve stu osmdesáti a dvou letech, když zplodil syna,
1. Mojžíšova (Genesis) 5:29 Jehož jméno nazval Noé, řka: Tento nám odpočinutí způsobí od díla našeho,od práce rukou našich, kterouž máme s zemí, jížto zlořečil Hospodin.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:30 A živ byl Lámech potom, když zplodil Noé, pět set devadesáte a pět let, a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:31 I bylo všech dnů Lámechových sedm set sedmdesáte a sedm let, i umřel.
1. Mojžíšova (Genesis) 5:32 A když byl Noé v pěti stech letech, zplodil Sema, Chama a Jáfeta.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:1 Stalo se pak, když se počali množiti lidé na zemi, a dcery se jim zrodily,
1. Mojžíšova (Genesis) 6:2 Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:3 Pročež řekl Hospodin: Nebude se nesnaditi duch můj s člověkem na věky, proto že také tělo jest, a bude dnů jeho sto a dvadceti let.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:4 Obrové pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:5 Ale když viděl Hospodin, an se rozmnožuje zlost lidská na zemi, a že by všeliké myšlení srdce jejich nebylo než zlé po všecken čas,
1. Mojžíšova (Genesis) 6:6 Litoval Hospodin, že učinil člověka na zemi, a bolest měl v srdci svém.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:7 Tedy řekl Hospodin: Vyhladím z země člověka, kteréhož jsem stvořil, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, až i do ptactva nebeského; nebo líto mi, že jsem je učinil.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:8 Ale Noé našel milost před Hospodinem.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:10 (Zplodil pak Noé tři syny: Sema, Chama a Jáfeta.)
1. Mojžíšova (Genesis) 6:11 Ale země byla porušena před Bohem, a naplněna byla země nepravostí.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:12 Viděl tedy Bůh zemi, a aj, porušena byla, nebo bylo porušilo všeliké tělo cestu svou na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:13 Protož řekl Bůh k Noé: Konec všelikého těla přichází přede mne, nebo naplněna jest země nepravostí od nich; z té příčiny, hle, již zkazím je s zemí.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:14 Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:15 A na tento způsob uděláš jej: Tří set loktů bude dlouhost toho korábu, padesáti loktů širokost jeho a třidceti loktů vysokost jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:16 Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:17 Já pak, aj, já uvedu potopu vod na zemi, aby zkaženo bylo všeliké tělo, v němž jest duch života pod nebem. Cožkoli bude na zemi, umře.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:18 S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:19 A ze všech živočichů všelikého těla, po dvém z každého uvedeš do korábu, abys je živé zachoval s sebou; samec a samice budou.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:20 Z ptactva podlé pokolení jeho, a z hovad podlé pokolení jejich, ze všelikého také zeměplazu podlé pokolení jeho, po dvém z každého vejdou k tobě, aby živi zůstali.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:21 Ty pak nabeř s sebou všeliké potravy, kteráž se jísti může, a shromažď sobě, aby byla tobě i jim ku pokrmu.
1. Mojžíšova (Genesis) 6:22 I učinil Noé podlé všeho, jakž mu rozkázal Bůh, tak učinil.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:1 Potom řekl Hospodin k Noé: Vejdiž ty i všecka čeled tvá do korábu; nebo jsem tě viděl spravedlivého před sebou v národu tomto.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:2 Ze všech hovad čistých vezmeš sobě sedmero a sedmero, samce a samici jeho, ale z hovad nečistých dvé a dvé, samce a samici jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:3 Z ptactva také nebeského sedmero a sedmero, samce a samici, aby živé zachováno bylo símě na vší zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:4 Nebo po dnech ještě sedmi já dštíti budu na zemi za čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí; a vyhladím se svrchku země všelikou podstatu, kterouž jsem učinil.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:5 Tedy učinil Noé všecko tak, jakž mu přikázal Hospodin.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:6 (Byl pak Noé v šesti stech letech, když ta potopa přišla na zemi.)
1. Mojžíšova (Genesis) 7:7 A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:8 Z hovad také čistých i z hovad nečistých, i z ptactva a ze všeho, což se hýbe na zemi,
1. Mojžíšova (Genesis) 7:9 Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:10 Stalo se pak po sedmi dnech, že vody potopy přišly na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:11 Léta šestistého věku Noé, druhého měsíce, sedmnáctého dne téhož měsíce, v ten den protrženy jsou všecky studnice propasti veliké, a průduchové nebeští otevříni jsou.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:12 I byl příval na zemi čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:13 Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:14 Oni i všeliký živočich podlé pokolení svého, i všeliké hovado podlé pokolení svého, a všeliký zeměplaz, kterýž se hýbe na zemi, podlé pokolení svého, i všeliké ptactvo vedlé pokolení svého, všelijací ptáci, všecko, což křídla má,
1. Mojžíšova (Genesis) 7:15 Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:16 A což jich vešlo, samec a samice ze všelikého těla vešli, tak jakž byl přikázal jemu Bůh, a zavřel Hospodin po něm.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:17 A když byla potopa za čtyřidceti dnů na zemi, tedy rozmnoženy jsou vody, až i vyzdvihly koráb, a vznesly jej od země.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:18 Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:19 A tak náramně rozmohly se vody nad zemí, že přikryty jsou všecky hory nejvyšší, kteréž byly pode vším nebem.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:20 Patnácte loktů zvýší rozmohly se vody, když přikryty jsou hory.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:21 I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:22 Všecko, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomřelo.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:23 A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu.
1. Mojžíšova (Genesis) 7:24 I trvaly vody nad zemí za sto a padesáte dnů.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:1 Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:2 A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:3 I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,
1. Mojžíšova (Genesis) 8:4 Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:5 Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:6 I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,
1. Mojžíšova (Genesis) 8:7 Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:8 Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:9 Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:10 A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:11 I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:12 I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:13 I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:14 Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:15 I mluvil Bůh k Noé, řka:
1. Mojžíšova (Genesis) 8:16 Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:17 Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:18 I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním;
1. Mojžíšova (Genesis) 8:19 Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:20 Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:21 I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.
1. Mojžíšova (Genesis) 8:22 Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:1 Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:2 Strach váš a hrůza vaše buď na všeliký živočich země, a na všecko ptactvo nebeské. Všecko, což se hýbe na zemi, a všecky ryby mořské v ruce vaše dány jsou.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:3 Všecko, což se hýbe a jest živo, bude vám za pokrm; jako i bylinu zelenou, dal jsem vám to všecko.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:4 A však masa s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:5 A zajisté krve vaší, duší vašich vyhledávati budu; z rukou každého hovada vyhledávati jí budu, i z ruky člověka, ano i z ruky každého bratra jeho budu vyhledávati duše člověka.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:6 Kdo by koli vylil krev člověka, skrze člověka vylita bude krev jeho; nebo k obrazu svému učinil Bůh člověka.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:7 Vy pak ploďte a množte se; v hojnosti se rozploďte na zemi, a rozmnoženi buďte na ní.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:8 I mluvil Bůh k Noé a synům jeho s ním, řka:
1. Mojžíšova (Genesis) 9:9 Já zajisté vcházím v smlouvu svou s vámi, i s semenem vaším po vás,
1. Mojžíšova (Genesis) 9:10 A se všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, z ptactva, z hovad a ze všech živočichů zemských, kteříž jsou s vámi, ode všech, kteříž vyšli z korábu, až do všelikého živočicha zemského.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:12 I řekl Bůh: Totoť bude znamení smlouvy, kteréž já dávám, mezi mnou a mezi vámi, a mezi všelikou duší živou, kteráž jest s vámi, po všecky věky.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:13 Duhu svou postavil jsem na oblaku, a bude na znamení smlouvy mezi mnou a mezi zemí.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:14 A budeť, když uvedu mračný oblak nad zemí, a ukáže se duha na oblaku,
1. Mojžíšova (Genesis) 9:15 Že se rozpomenu na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi vámi a mezi všelikou duší živou v každém těle; a nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:16 Nebo když bude duha ta na oblaku, popatřím na ni, abych se rozpomenul na smlouvu věčnou mezi Bohem a mezi všelikou duší živou v každém těle, kteréž jest na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:17 I řekl Bůh k Noé: Toť jest znamení smlouvy, kterouž jsem utvrdil mezi sebou a mezi všelikým tělem, kteréž jest na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:18 Byli pak synové Noé, kteříž vyšli z korábu: Sem, Cham a Jáfet; a Cham byl otec Kanánův.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:19 Ti tři jsou synové Noé, a ti se rozprostřeli po vší zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:20 Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:21 A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:22 Viděl pak Cham, otec Kanánův, hanbu otce svého, a pověděl oběma bratřím svým vně.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:23 Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:24 Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:25 I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:26 Řekl také: Požehnaný Hospodin, Bůh Semův, a buď Kanán služebníkem jejich.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:27 Rozšiřiž Bůh milostivě Jáfeta, aby bydlil v stáncích Semových, a buď Kanán služebníkem jejich.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:28 Živ pak byl Noé po potopě tři sta a padesáte let.
1. Mojžíšova (Genesis) 9:29 A tak bylo všech dnů Noé devět set a padesáte let; i umřel jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:1 Tito jsou pak rodové synů Noé, Sema, Chama a Jáfeta, jimž se tito synové zrodili po potopě.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:2 Synové Jáfetovi: Gomer a Magog, a Madai, a Javan, a Tubal, a Mešech, a Tiras.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:3 Synové pak Gomerovi: Ascenez, Rifat, a Togorma.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:4 Synové pak Javanovi: Elisa a Tarsis, Cetim a Dodanim.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:5 Od těch rozděleni jsou ostrovové národů po krajinách jejich, každý podlé jazyku svého, vedlé čeledi své, v národech svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:6 Synové pak Chamovi: Chus a Mizraim a Put a Kanán.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:7 A synové Chusovi: Sába, Evila, a Sabata, a Regma, a Sabatacha. Synové pak Regmovi: Sába a Dedan.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:8 Zplodil také Chus Nimroda; onť jest počal býti mocným na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:9 To byl silný lovec před Hospodinem; protož se říká: Jako Nimrod silný lovec před Hospodinem.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:10 Počátek pak jeho království byl Babylon a Erech, Achad a Chalne, v zemi Sinear.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:11 Z země té vyšel do Assur, kdežto vystavěl Ninive, a Rohobot město, a Chále,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:12 A Rezen mezi Ninive a mezi Chále; toť jest město veliké.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:13 Mizraim pak zplodil Ludim a Anamim, a Laabim, a Neftuim,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:14 A Fetruzim, a Chasluim, (odkudž pošli Filistinští) a Kafturim.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:15 Kanán pak zplodil Sidona prvorozeného svého, a Het,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:16 A Jebuzea, a Amorea, a Gergezea,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:17 A Hevea, a Aracea, a Sinea,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:18 A Aradia, a Samarea, a Amatea; a potom odtud rozprostřely se čeledi Kananejských.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:19 A bylo pomezí Kananejských od Sidonu, když jdeš k Gerar až do Gázy; a odtud když jdeš k Sodomě a Gomoře, a Adama a Seboim až do Lázy.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:20 Ti jsou synové Chamovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:21 Semovi také, otci všech synů Heber, bratru Jáfeta staršího zrozeni jsou synové.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:22 A tito jsou synové Semovi: Elam, a Assur, a Arfaxad, a Lud, a Aram.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:23 Synové pak Aramovi: Hus, a Hul, a Geter, a Mas.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:24 Potom Arfaxad zplodil Sále; a Sále zplodil Hebera.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:25 Heberovi také narodili se dva synové; jméno jednoho Peleg, proto že za dnů jeho rozdělena byla země, a jméno bratra jeho Jektan.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:26 Jektan pak zplodil Elmodada, a Salefa, a Azarmota, a Járe,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:27 A Adoráma, a Uzala, a Dikla,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:28 A Obale, a Abimahele, a Sebai,
1. Mojžíšova (Genesis) 10:29 A Ofira, a Evila, a Jobaba; všickni ti jsou synové Jektanovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:30 A bylo bydlení jejich od Mesa, když jdeš k Sefar hoře na východ slunce.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:31 Tiť jsou synové Semovi po čeledech svých, vedlé jazyků svých, po krajinách svých, v národech svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 10:32 Ty jsou čeledi synů Noé po rodech svých, v národech svých; a od těch rozdělili se národové na zemi po potopě.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:1 Byla pak všecka země jazyku jednoho a řeči jedné.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:2 I stalo se, když se brali od východu, nalezli pole v zemi Sinear, a bydlili tam.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:3 A řekli jeden druhému: Nuže, nadělejme cihel, a vypalme je ohněm. I měli cihly místo kamení, a zemi lepkou místo vápna.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:4 Nebo řekli: Nuže, vystavějme sobě město a věži, jejíž by vrch dosahal k nebi; a tak učiňme sobě jméno, abychom nebyli rozptýleni po vší zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:5 Sstoupil pak Hospodin, aby viděl to město a věži, kterouž stavěli synové lidští.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:6 A řekl Hospodin: Aj, lid jeden a jazyk jeden všechněch těchto, a toť jest začátek díla jejich; nyní pak nedadí sobě v tom překaziti, což umínili dělati.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:7 Protož sstupme a změťme tam jazyk jejich, aby jeden druhého jazyku nerozuměl.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:8 A tak rozptýlil je Hospodin odtud po vší zemi; i přestali stavěti města toho.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:9 Protož nazváno jest jméno jeho Bábel; nebo tu zmátl Hospodin jazyk vší země; a odtud rozptýlil je Hospodin po vší zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:10 Titoť jsou rodové Semovi: Sem, když byl ve stu letech, zplodil Arfaxada ve dvou letech po potopě.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:11 A byl živ Sem po zplození Arfaxada pět set let; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:12 Arfaxad pak živ byl pět a třidceti let, a zplodil Sále.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:13 A po zplození Sále živ byl Arfaxad čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:14 Sále také živ byl třidceti let, a zplodil Hebera.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:15 A živ byl Sále po zplození Hebera čtyři sta a tři léta; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:16 Živ pak byl Heber čtyři a třidceti let, a zplodil Pelega.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:17 A živ byl Heber po zplození Pelega čtyři sta a třidceti let; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:18 Peleg pak živ byl třidceti let, a zplodil Réhu.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:19 A živ byl Peleg po zplození Réhu dvě stě a devět let; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:20 Réhu také živ byl třidceti a dvě létě, a zplodil Sáruga.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:21 A po zplození Sáruga živ byl Réhu dvě stě a sedm let; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:22 Živ pak byl Sárug třidceti let, a zplodil Náchora.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:23 A byl živ Sárug po zplození Náchora dvě stě let; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:24 Náchor pak živ byl dvadceti a devět let, a zplodil Táre.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:25 A živ byl Náchor po zplození Táre sto a devatenácte let; a plodil syny a dcery.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:26 Živ pak byl Táre sedmdesáte let, a zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:27 Tito jsou pak rodové Táre: Táre zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:28 Umřel pak Háran prvé než Táre otec jeho v zemi narození svého, totiž v Ur Kaldejských.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:29 I zpojímali sobě ženy Abram a Náchor; jméno ženy Abramovy Sarai, a jméno ženy Náchorovy Melcha, dcera Háranova, kterýž byl otec Melchy a Jeschy.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:30 Byla pak Sarai neplodná, a neměla dětí.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:31 I vzal Táre Abrama syna svého, a Lota syna Háranova, vnuka svého, a Sarai nevěstu svou, ženu Abrama syna svého, a vyšli spolu z Ur Kaldejských, aby se brali do země Kananejské, a přišli až do Cháran, a bydlili tam.
1. Mojžíšova (Genesis) 11:32 A byli dnové Táre dvě stě a pět let; i umřel Táre v Cháran.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:1 Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:2 A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:3 Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:4 I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)
1. Mojžíšova (Genesis) 12:5 A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:6 I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:7 I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:8 A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:9 Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:10 Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:11 I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:12 A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:13 Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:14 I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:15 A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:16 Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:17 Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:18 Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?
1. Mojžíšova (Genesis) 12:19 Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.
1. Mojžíšova (Genesis) 12:20 I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:1 Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což měl, a Lot s ním, ku poledni.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:2 (Byl pak Abram bohatý velmi na dobytek, na stříbro i na zlato.)
1. Mojžíšova (Genesis) 13:3 A šel cestami svými od poledne až do Bethel, až k místu tomu, kdež prvé byl stánek jeho, mezi Bethel a Hai,
1. Mojžíšova (Genesis) 13:4 K místu oltáře, kterýž tam byl prvé vzdělal, kdežto vzýval Abram jméno Hospodinovo.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:5 Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, měl ovce a voly i stany.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:6 A nemohla jim země postačovati, aby spolu bydlili, proto že zboží jich bylo veliké, tak že nemohli spolu bydliti.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:7 Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýři stáda Abramova a mezi pastýři stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:8 Řekl tedy Abram k Lotovi: Nechžť, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýři mými a pastýři tvými, poněvadž muži bratří jsme.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:9 Zdaliž není před tebou všecka země? Odděl se, prosím, ode mne. Půjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli půjdeš na pravo, na levo se držeti budu.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:10 Pozdvih tedy Lot očí svých, spatřil všecku rovinu vůkol Jordánu, kteráž před tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako země Egyptská.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:11 I zvolil sobě Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddělili se jeden od druhého.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:12 Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot přebýval v městech té roviny, podav stanů až k Sodomě.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:13 Lidé pak Sodomští byli zlí, a hříšníci před Hospodinem velicí.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:14 I řekl Hospodin Abramovi, když se oddělil od něho Lot: Pozdvihni nyní očí svých, a pohleď z místa, na němž jsi, na půlnoci a na poledne, i na východ a na západ.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:15 Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:16 A rozmnožím símě tvé jako prach země; nebo jestliže kdo bude moci sčísti prach země, tedy i símě tvé sečteno bude.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:17 Vstaň, projdi tu zemi na dýl i na šíř její; nebo tobě ji dám.
1. Mojžíšova (Genesis) 13:18 Tedy Abram hnuv se s stanem, přišel a bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou při Hebronu, kdežto vzdělal oltář Hospodinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:1 Stalo se pak ve dnech těch, že Amrafel král Sinearský, Arioch král Elasarský, Chedorlaomer král Elamitský, a Thádal král Goimský,
1. Mojžíšova (Genesis) 14:2 Vyzdvihli válku proti Bérovi králi Sodomskému, a proti Bersovi králi Gomorskému, a Senábovi králi Adamatskému, a Semeberovi králi Seboimskému, a králi Bélamskému, to jest Ségorskému.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:3 Všickni tito sjeli se do údolí Siddim, to jest již moře solné.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:4 Dvanácte let sloužili Chedorlaomerovi, třináctého pak léta zprotivili se.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:5 Protož léta čtrnáctého přitáhl Chedorlaomer a králové, kteříž byli s ním, a pobili Refaimské v Astarotu Karnaimských, a Zuzimské v Cham, a Eminské na rovinách Kariataimských,
1. Mojžíšova (Genesis) 14:6 A Horejské na hoře jich Seir, až k rovině Fáran, kteráž leží nad pouští.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:7 A vracejíce se, přitáhli k En Misfat, kteráž již jest Kádes, a pohubili všecku krajinu Amalechitského, také i Amorejského, bydlícího v Hasesontamar.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:8 Protož vytáhl král Sodomský, a král Gomorský, a král Adamatský, a král Seboimský, a král Bélamský, to jest Ségorský, a sšikovali se proti nim k bitvě v údolí Siddim,
1. Mojžíšova (Genesis) 14:9 Proti Chedorlaomerovi králi Elamitskému, a Thádalovi králi Goimskému, a Amrafelovi králi Sinearskému, i Ariochovi králi Elasarskému, čtyři králové proti pěti.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:10 (V údolí pak Siddim bylo mnoho studnic klejovatých.) I utíkajíce král Sodomský a Gomorský, padli tam; a kteří pozůstali, utekli na hory.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:11 A pobravše všecko zboží Sodomských a Gomorských, a všecky potravy jich, odtáhli.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:12 Vzali také Lota, a zboží jeho, syna bratra Abramova, a odjeli; nebo on bydlil v Sodomě.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:13 Přišel pak jeden, kterýž byl utekl, a zvěstoval Abramovi Hebrejskému, kterýž tehdáž bydlil v rovinách Mamre Amorejského, bratra Eškolova a bratra Anerova; nebo ti měli smlouvu s Abramem.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:14 Uslyšev tedy Abram, že by zajat byl bratr jeho, vypravil způsobných k boji a v domě svém zrozených služebníků tři sta a osmnácte, a honil je až k Dan.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:15 A odděliv se, připadl na ně v noci, on i služebníci jeho, a porazil je; a stihal je až k Chobah, kteréž leží na levo Damašku.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:16 I odjal zase všecko zboží; také i Lota bratra svého s statkem jeho zase přivedl, ano i ženy a lid.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:17 Tedy vyšel král Sodomský proti němu, když se navracoval od pobití Chedorlaomera a králů, kteříž byli s ním, k údolí Sáveh, kteréž jest údolí královské.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:18 Melchisedech také král Sálem, vynesl chléb a víno; a ten byl kněz Boha silného nejvyššího.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:19 I požehnal mu a řekl: Požehnaný Abram Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem a zemí;
1. Mojžíšova (Genesis) 14:20 A požehnaný Bůh silný nejvyšší, kterýž dal nepřátely tvé v ruce tvé. I dal mu Abram desátky ze všech věcí.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:21 Král pak Sodomský řekl Abramovi: Dej mi lid, a zboží vezmi sobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 14:22 I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí,
1. Mojžíšova (Genesis) 14:23 Že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama,
1. Mojžíšova (Genesis) 14:24 Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli, totiž Aner, Eškol a Mamre; oni nechať vezmou díl svůj.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:1 Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:2 Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
1. Mojžíšova (Genesis) 15:3 Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:4 A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:5 I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:6 I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:7 (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:8 I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?
1. Mojžíšova (Genesis) 15:9 I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:10 Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:11 Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:12 I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).
1. Mojžíšova (Genesis) 15:13 Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:14 Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:15 Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:16 A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:17 I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.
1. Mojžíšova (Genesis) 15:18 V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
1. Mojžíšova (Genesis) 15:19 Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,
1. Mojžíšova (Genesis) 15:20 A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
1. Mojžíšova (Genesis) 15:21 Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:1 Sarai pak manželka Abramova jemu nerodila; a měla děvku Egyptskou, jménem Agar.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:2 I řekla Sarai Abramovi: Aj, nyní Hospodin zavřel život můj, abych nerodila; vejdi, prosím, k děvce mé, zda bych aspoň z ní mohla míti syny. I povolil Abram řeči Sarai.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:3 Tedy vzavši Sarai manželka Abramova Agar Egyptskou děvku svou, po desíti letech, jakž bydliti počal Abram v zemi Kananejské, dala ji Abramovi muži svému za ženu.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:4 I všel k Agar, kterážto počala. Viduci pak ona, že počala, zlehčila sobě paní svou.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:5 I řekla Sarai Abramovi: Křivdou mou tys vinen; já jsem dala děvku svou v lůno tvé, kterážto viduci, že počala, zlehčila mne sobě. Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:6 I řekl Abram k Sarai: Aj, děvka tvá v moci tvé; učiň s ní, cožť se za dobré vidí. Tedy trápila ji Sarai, a ona utekla od ní.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:7 Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:8 A řekl: Agar, děvko Sarai, odkud jdeš, a kam se béřeš? I řekla: Od tváři Sarai paní své já utíkám.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:9 Tedy řekl jí anděl Hospodinův: Navrať se ku paní své, a pokoř se pod ruku její.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:10 Opět řekl anděl Hospodinův: Velice rozmnožím símě tvé, aniž bude moci sečteno býti pro množství.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:11 Potom také řekl anděl Hospodinův: Aj, ty jsi těhotná, a tudíž porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Izmael; nebo uslyšel Hospodin trápení tvé.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:12 Budeť pak lítý člověk; ruce jeho proti všechněm, a ruce všech proti němu; a před tváří všech bratří svých bydliti bude.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:13 I nazvala Agar jméno Hospodinovo, kterýž mluvil jí: Ty jsi silný Bůh vidění; nebo řekla: Zdaliž teď také nevidím po tom, kterýž mne viděl?
1. Mojžíšova (Genesis) 16:14 Protož nazvala studnici tu studnicí Živého vidoucího mne. Aj, ta jest mezi Kádes a Barad.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:15 Porodila pak Agar Abramovi syna; a nazval Abram jméno syna svého, kteréhož porodila Agar, Izmael.
1. Mojžíšova (Genesis) 16:16 Abram pak byl v osmdesáti šesti letech, když mu porodila Agar Izmaele.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:2 A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:3 Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:
1. Mojžíšova (Genesis) 17:4 Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:6 A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:8 Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:9 Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:10 Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:11 Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:13 Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:14 Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:15 Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:16 Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:17 Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?
1. Mojžíšova (Genesis) 17:18 I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!
1. Mojžíšova (Genesis) 17:19 Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:20 Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:22 A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:25 Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:26 Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 17:27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:1 Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:2 A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:3 A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:4 Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:5 Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:6 Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:7 Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:8 Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:9 Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:10 A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:11 Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:12 I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:13 Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
1. Mojžíšova (Genesis) 18:14 Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:15 Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:16 Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:17 A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
1. Mojžíšova (Genesis) 18:18 Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:19 Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:20 I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
1. Mojžíšova (Genesis) 18:21 Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:22 A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:23 V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
1. Mojžíšova (Genesis) 18:24 Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
1. Mojžíšova (Genesis) 18:25 Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
1. Mojžíšova (Genesis) 18:26 I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:27 A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:28 Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:29 Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:30 I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:31 A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:32 Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
1. Mojžíšova (Genesis) 18:33 I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:1 Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:2 A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:3 Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:4 Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:5 I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:6 I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:7 A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:8 Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:9 I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:10 Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:11 A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajíce dveří.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:12 I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:13 Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:14 Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:15 A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:16 A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:17 A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:18 I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:19 Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:20 Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:21 I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:22 Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:23 Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:24 A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:25 A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:26 I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:27 Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:28 A pohleděv k Sodomě a Gomoře,i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:29 Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:30 Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:31 I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:32 Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:33 I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:34 Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:35 I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:36 A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:37 I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.
1. Mojžíšova (Genesis) 19:38 I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:1 Odtud bral se Abraham do země polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar;
1. Mojžíšova (Genesis) 20:2 Kdežto pravil Abraham o Sáře manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:3 Ale přišed Bůh k Abimelechovi ve snách v noci, řekl jemu: Aj, ty již umřeš pro ženu, kterouž jsi vzal, poněvadž jest vdaná za muže.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:4 Abimelech pak nepřiblížil se k ní; protož řekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?
1. Mojžíšova (Genesis) 20:5 Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr můj jest. V upřímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých učinil jsem to.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:6 I řekl jemu Bůh ve snách: Jáť také vím, že v upřímnosti srdce svého učinil jsi to, a já také zdržel jsem tě, abys nezhřešil proti mně; protož nedalť jsem se jí dotknouti.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:7 Nyní tedy, navrať ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, věz, že smrtí umřeš ty i všecko, což tvého jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:8 A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:9 Potom povolav Abimelech Abrahama, řekl jemu: Co jsi nám to učinil? A co jsem zhřešil proti tobě, že jsi uvedl na mne a na království mé hřích veliký? Učinils mi, čehož jsi učiniti neměl.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:10 A řekl opět Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou věc učinil?
1. Mojžíšova (Genesis) 20:11 Odpověděl Abraham: Řekl jsem: Jistě že není bázně Boží na místě tomto, a zabijí mne pro ženu mou.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:12 A také v pravdě jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobě za manželku.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:13 Když pak vyvedl mne Bůh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy řekl jsem jí: Toto mi dobrodiní učiníš: Na každém místě, kamž půjdeme, prav o mně: Bratr můj jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:14 Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a děvky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:15 A řekl Abimelech: Aj, země má před tebou; kdežť se koli příhodné býti vidí, tu přebývej.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:16 Sáře pak řekl: Aj, dal jsem tisíc stříbrných bratru tvému, hle, onť jest tobě zástěrou očí u všech, kteříž jsou s tebou. A všemi těmito věcmi Sára poučena byla.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:17 I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Bůh Abimelecha, a ženu jeho, a děvky jeho; i rodily.
1. Mojžíšova (Genesis) 20:18 Nebo byl zavřel Hospodin každý život ženský v domě Abimelechově, pro Sáru manželku Abrahamovu.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
1. Mojžíšova (Genesis) 21:27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
1. Mojžíšova (Genesis) 21:30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
1. Mojžíšova (Genesis) 21:34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:1 Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:2 I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:4 Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:5 A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:6 Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:7 Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
1. Mojžíšova (Genesis) 22:8 Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné,synu můj. A šli předce oba spolu.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:9 A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:11 Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:12 I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:13 A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:15 Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
1. Mojžíšova (Genesis) 22:16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
1. Mojžíšova (Genesis) 22:17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:20 A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
1. Mojžíšova (Genesis) 22:21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
1. Mojžíšova (Genesis) 22:22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
1. Mojžíšova (Genesis) 22:24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:1 Živa pak byla Sára sto a sedmmecítma let; ta jsou léta života Sáry.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:2 A umřela v městě Arbe, kteréž slove Hebron, v zemi Kananejské. I přišel Abraham, aby kvílil nad Sárou, a plakal jí.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:3 Potom vstav Abraham od mrtvého svého, mluvil k synům Het, řka:
1. Mojžíšova (Genesis) 23:4 Hostem a příchozím jsem u vás; dejte mi místo ku pohřbu u vás, abych pochoval mrtvého svého od tváři své.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:5 A odpovídajíce synové Het Abrahamovi, řekli jemu:
1. Mojžíšova (Genesis) 23:6 Slyš nás, pane milý! Kníže Boží jsi u prostřed nás, v nejpřednějších hrobích našich pochovej mrtvého svého; žádný z nás hrobu svého nebude zbraňovati tobě, abys neměl pochovati v něm mrtvého svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:7 Abraham pak vstav, poklonil se lidu země té, totiž synům Het.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:8 A mluvil s nimi, řka: Jestliže se vám líbí, abych pochoval mrtvého svého od tváři své, slyšte mne, a přimluvte se za mne k Efronovi synu Sohar,
1. Mojžíšova (Genesis) 23:9 Ať mi dá jeskyni Machpelah, kterouž má na konci pole svého; za slušné peníze ať mi ji dá u prostřed vás, k dědičnému pohřbu.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:10 (Ten pak Efron seděl u prostřed synů Het.) Tedy odpověděl Efron Hetejský Abrahamovi při přítomnosti synů Het, přede všemi, kteříž vcházejí do brány města jeho, řka:
1. Mojžíšova (Genesis) 23:11 Nikoli, pane můj, ale slyš mne: Pole to dávám tobě, dávámť také i jeskyni, kteráž na něm jest; před očima synů lidu svého dávám ji tobě; pochovejž mrtvého svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:12 Tedy poklonil se Abraham před lidem země té,
1. Mojžíšova (Genesis) 23:13 A mluvil k Efronovi v přítomnosti lidu země, řka: A však jestliže ty jsi ten, prosím, vyslyš mne! Dámť stříbro za pole, vezmi je ode mne, a pochovám mrtvého svého tam.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:14 A odpovídaje Efron Abrahamovi, řekl jemu:
1. Mojžíšova (Genesis) 23:15 Můj pane, poslechni mne: Země ta za čtyři sta lotů stříbrných jest; ale mezi mnou a tebou co jest o to? Mrtvého svého pochovej.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:16 I uposlechl Abraham Efrona, a odvážil mu stříbra, jakž oznámil při přítomnosti synů Het, čtyři sta lotů stříbrných, běžných mezi kupci.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:17 A odvedeno jest pole Efronovo, kteréž bylo v Machpelah, proti Mamre, pole a jeskyně na něm, a všecko stromoví, což ho na tom poli i na všech mezech jeho vůkol,
1. Mojžíšova (Genesis) 23:18 Abrahamovi v držení, před očima synů Het, a všech, kteříž vcházejí do brány města toho.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:19 A potom pochoval Abraham Sáru,manželku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to slove Hebron), v zemi Kananejské.
1. Mojžíšova (Genesis) 23:20 Protož odevzdáno jest pole to i jeskyně, kteráž byla na něm, Abrahamovi k dědičnému pohřbu od synů Het.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:1 Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:2 Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,
1. Mojžíšova (Genesis) 24:3 Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:4 Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:5 I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel?
1. Mojžíšova (Genesis) 24:6 Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:7 Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:8 Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:9 Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:10 A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:11 A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:12 A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:13 Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:14 Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:15 I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:16 A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:17 Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:18 I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:19 A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:20 Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:21 Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:22 I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:23 A řekl: Čí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali?
1. Mojžíšova (Genesis) 24:24 Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:25 Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:26 Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:27 A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:28 I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:29 A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:30 Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:31 Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?
1. Mojžíšova (Genesis) 24:32 Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:33 A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:34 Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:35 A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:36 A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:37 I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:38 Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:39 A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou?
1. Mojžíšova (Genesis) 24:40 Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:41 A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:42 Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu,
1. Mojžíšova (Genesis) 24:43 Aj, já stojím u studnice vody; protož,nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého,
1. Mojžíšova (Genesis) 24:44 A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:45 Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:46 Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:47 I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Čí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:48 A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:49 Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:50 Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:51 Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:52 I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:53 A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:54 Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:55 I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:56 On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:57 I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:58 Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:59 A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,
1. Mojžíšova (Genesis) 24:60 Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:61 Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:62 Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:63 A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:64 Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:65 (Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:66 Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil.
1. Mojžíšova (Genesis) 24:67 I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:1 Abraham pak opět pojal ženu jménem Ceturu.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:2 Kterážto porodila jemu Zamrana, a Jeksana, a Madana, a Madiana, Jezbocha a Suecha.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:3 Jeksan potom zplodil Sábu a Dedana. Synové pak Dedanovi byli: Assurim, a Latuzim, a Laomim.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:4 Ale synové Madianovi: Efa, a Efer, a Enoch, a Abida, a Helda; všickni ti synové byli Cetury.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:5 I dal Abraham Izákovi všecko, což měl.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:6 Synům pak ženin svých dal Abraham dary, a odeslal je od Izáka syna svého, ještě živ jsa, k východu do země východní.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:7 Tito pak jsou dnové let života Abrahamova, v nichž byl živ: Sto sedmdesáte a pět let.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:8 I skonal a umřel Abraham v starosti dobré, stár jsa a plný dnů; a připojen jest k lidu svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:9 Tedy pochovali ho Izák a Izmael synové jeho v jeskyni Machpelah, na poli Efrona, syna Sohar Hetejského, naproti Mamre,
1. Mojžíšova (Genesis) 25:10 Na tom poli, kteréž byl koupil Abraham od synů Het; tu pochován jest Abraham i Sára manželka jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:11 Po smrti pak Abrahamově požehnal Bůh Izákovi synu jeho, a bydlil Izák u studnice Živého vidoucího mne.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:12 Tito jsou pak rodové Izmaele syna Abrahamova, jehož porodila Agar Egyptská, děvka Sářina, Abrahamovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:13 A tato jsou jména synů Izmaelových, jimiž se jmenují po rodech svých: Prvorozený Izmaelův Nabajot, po něm Cedar, a Adbeel a Mabsan,
1. Mojžíšova (Genesis) 25:14 A Masma, a Dumah a Massa,
1. Mojžíšova (Genesis) 25:15 Hadar a Tema, Jetur, Nafis a Cedma.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:16 Ti jsou synové Izmaelovi, a ta jména jejich, po vsech jejich, a po městech jejich, dvanáctero knížat po čeledech jejich.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:17 (Bylo pak života Izmaelova sto třidceti a sedm let, i skonal; a umřev, připojen jest k lidu svému.)
1. Mojžíšova (Genesis) 25:18 A bydlili od Hevilah až do Sur, jenž jest proti Egyptu, když jdeš do Assyrie; před tváří všech bratří svých položil se.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:19 Tito jsou také rodové Izáka syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:20 Byl pak Izák ve čtyřidcíti letech, když sobě vzal za manželku Rebeku, dceru Bathuele Syrského, z Pádan Syrské, sestru Lábana Syrského.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:21 I modlil se Izák pokorně Hospodinu za manželku svou; nebo byla neplodná. A uslyšel jej Hospodin; a tak počala Rebeka manželka jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:22 A když se děti potiskali v životě jejím, řekla: Má-liť tak býti, proč jsem já počala? Šla tedy, aby se otázala Hospodina.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:23 I řekl jí Hospodin: Dva národové jsou v životě tvém, a dvůj lid z života tvého se rozdělí; lid pak jeden nad druhý bude silnější, a větší sloužiti bude menšímu.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:24 A když se naplnili dnové její, aby porodila, a aj, blíženci byli v životě jejím.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:25 I vyšel první ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý; i nazvali jméno jeho Ezau.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:26 Potom pak vyšel bratr jeho, a rukou svou držel Ezau za patu; pročež nazváno jest jméno jeho Jákob. A byl Izák v šedesáti letech, když ona je porodila.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:27 A když dorostli ti děti, byl Ezau lovec umělý, chodě po polích; Jákob pak byl muž prostý a v staních bydlil.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:28 I byl Izák laskav na Ezau, proto že z lovu jeho míval pokrm; ale Rebeka laskava byla na Jákoba.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:29 Uvařil pak Jákob krmičku. Tedy Ezau přišel z pole zemdlený,
1. Mojžíšova (Genesis) 25:30 A řekl Jákobovi: Dej mi, prosím, jísti krmě té červené, nebo jsem umdlel. (Protož nazváno jest jméno jeho Edom.)
1. Mojžíšova (Genesis) 25:31 Odpověděl Jákob: Prodej mi dnes hned prvorozenství své.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:32 I řekl Ezau: Aj, já k smrti se blížím, k čemuž mi tedy to prvorozenství?
1. Mojžíšova (Genesis) 25:33 Dí Jákob: Přisáhni mi dnes hned. I přisáhl mu, a prodal prvorozenství své Jákobovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 25:34 Tedy Jákob dal Ezauchovi chleba a té krmě z šocovice. Kterýžto jedl a pil, a vstav, odšel; a tak pohrdl Ezau prvorozenstvím.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:1 Byl pak opět hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnů Abrahamových. Tedy odebral se Izák k Abimelechovi králi Filistinskému do Gerar.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:2 Nebo ukázal se jemu Hospodin a řekl: Nesstupuj do Egypta; ale bydli v zemi, kterouž oznámím tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:3 Budiž tedy pohostinu v zemi této, a budu s tebou, a požehnám tobě; nebo tobě a semeni tvému dám všecky země tyto, a utvrdím přísahu, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, otci tvému.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:4 Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;
1. Mojžíšova (Genesis) 26:5 Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých, přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:6 Bydlil tedy Izák v Gerar.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:7 Ptali se pak muži místa toho o manželce jeho. Kterýžto odpověděl: Sestra má jest; nebo nesměl říci: Manželka má jest, mysle sobě: Aby mne nezabili muži místa toho pro Rebeku. Nebo byla krásná na pohledění.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:8 I přihodilo se, když již čas nějaký tam bydlil, že vyhlédal Abimelech král Filistinský z okna a uzřel Izáka, an pohrává s Rebekou manželkou svou.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:9 Protož povolav Abimelech Izáka, řekl: Aj, v pravdě manželka tvá to jest. Jakž to, že jsi pravil: Sestra má jest? I odpověděl jemu Izák: Nebo jsem řekl sám u sebe: Abych snad neumřel pro ni.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:10 I řekl Abimelech: Což jsi to učinil nám? O málo, že by byl spal někdo z lidu s manželkou tvou, a ty byl bys uvedl na nás vinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:11 I přikázal Abimelech všemu lidu, řka: Kdo by se dotkl člověka toho, aneb manželky jeho, smrtí umře.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:12 Sel pak Izák v zemi té, a shledal v tom roce sto měr; nebo požehnal mu Hospodin.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:13 I rostl muž ten, a prospíval vždy více v zrostu, až i zrostl velmi.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:14 Nebo měl stáda ovcí i stáda volů, a čeledi mnoho; pročež záviděli mu Filistinští.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:15 A všecky studnice, kteréž vykopali služebníci otce jeho za dnů Abrahama otce jeho, zařítili Filistinští, zasypavše je prstí.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:16 I řekl Abimelech Izákovi: Odejdi od nás; nebo mnohem mocnější jsi než my.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:17 Tedy odšel odtud Izák, a rozbil stany v údolí Gerar, a bydlil tu.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:18 A kopal zase Izák studnice vod, kteréž byli vykopali za dnů Abrahama otce jeho, a kteréž zařítili Filistinští po smrti Abrahamově; a nazval je těmi jmény, kterýmiž je jmenoval otec jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:19 I kopali služebníci Izákovi v tom údolí, a nalezli tam studnici vody živé.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:20 Vadili se pak pastýři Gerarští s pastýři Izákovými, pravíce: Naše jest voda. Pročež nazval jméno studnice té Esek, že se vadili s ním.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:21 Vykopali také jinou studnici, a nesnáz byla i o tu; pročež dal jí jméno Sitnah.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:22 I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterouž se nevadili; protož nazval jméno její Rehobot. Nebo řekl: Nyní uprostrannil nám Hospodin, a vzrostli jsme na zemi.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:23 Vstoupil pak odtud do Bersabé.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:24 A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a řekl: Já jsem Bůh Abrahama otce tvého; neboj se, nebo s tebou já jsem, a požehnám tobě, a rozmnožím símě tvé pro Abrahama služebníka svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:25 I vzdělal tu oltář, a vzýval jméno Hospodinovo, a rozbil tu stan svůj; a služebníci Izákovi vykopali tam studnici.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:26 Abimelech pak přijel k němu z Gerar, a Ochozat, přítel jeho, a Fikol, kníže vojska jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:27 I řekl jim Izák: Z jaké příčiny přišli jste ke mně? Poněvadž vy nenáviděli jste mne, a vybyli jste mne od sebe.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:28 Kteřížto odpověděli: Patrně jsme to shledali, že jest Hospodin s tebou, i řekli jsme: Učiňme nyní přísahu mezi sebou, mezi námi a mezi tebou; a učiníme smlouvu s tebou:
1. Mojžíšova (Genesis) 26:29 Že neučiníš nám nic zlého, jako i my nedotkli jsme se tebe, a jakž jsme my toliko dobře činili tobě, a propustili jsme tě v pokoji; ty nyní tedy povol tomu, požehnaný Hospodinův.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:30 Tedy učinil jim hody, i jedli a pili.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:31 A vstavše velmi ráno, přisáhli jeden druhému. I propustil je Izák, a oni odešli od něho v pokoji.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:32 Toho dne přišli služebníci Izákovi, a oznámili mu o studnici, kterouž kopali, řkouce: Nalezli jsme vodu.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:33 I nazval ji Seba. Protož jméno města toho jest Bersabé až do dnešního dne.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:34 Ezau pak jsa v letech čtyřidcíti, pojal ženu Judit, dceru Béry Hetejského, a Bazematu, dceru Elona Hetejského.
1. Mojžíšova (Genesis) 26:35 A kormoutily Izáka a Rebeku.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:1 Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:2 I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:3 Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:4 A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:5 (Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:6 Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:
1. Mojžíšova (Genesis) 27:7 Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:8 Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:9 Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:10 A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:11 I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:12 Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:13 Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:14 Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:15 A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:16 A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:17 I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:18 A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?
1. Mojžíšova (Genesis) 27:19 I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:20 Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:21 I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:22 Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:23 A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:24 A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:25 I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:26 I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:27 I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:28 Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:29 Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:30 A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:31 A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:32 I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:33 Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:34 Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!
1. Mojžíšova (Genesis) 27:35 Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:36 Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?
1. Mojžíšova (Genesis) 27:37 Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?
1. Mojžíšova (Genesis) 27:38 I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:39 Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;
1. Mojžíšova (Genesis) 27:40 A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:41 Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:42 I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:43 Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.
1. Mojžíšova (Genesis) 27:44 A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,
1. Mojžíšova (Genesis) 27:45 A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?
1. Mojžíšova (Genesis) 27:46 I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?
1. Mojžíšova (Genesis) 28:1 Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:2 Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:3 A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:4 A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:5 I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:6 Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;
1. Mojžíšova (Genesis) 28:7 A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;
1. Mojžíšova (Genesis) 28:8 Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:
1. Mojžíšova (Genesis) 28:9 Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:10 Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:11 I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:12 I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:13 A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:14 A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:15 A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:16 Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:17 (Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)
1. Mojžíšova (Genesis) 28:18 Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:19 Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.
1. Mojžíšova (Genesis) 28:20 Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,
1. Mojžíšova (Genesis) 28:21 A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:
1. Mojžíšova (Genesis) 28:22 Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:1 Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:2 A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:3 Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:4 Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:5 I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:6 I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:7 Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:8 A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:9 Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:10 Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:11 A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:12 Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:13 I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:14 Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:15 Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
1. Mojžíšova (Genesis) 29:16 (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:17 Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:18 I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:19 Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:20 Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:21 Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:22 Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:23 U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:24 Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:25 A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
1. Mojžíšova (Genesis) 29:26 Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:27 Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:28 I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:29 Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:30 Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:31 Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:32 Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:33 I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:34 A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
1. Mojžíšova (Genesis) 29:35 I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:1 Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:2 Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?
1. Mojžíšova (Genesis) 30:3 Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:4 I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:5 Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:6 I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:7 Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:8 I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:9 Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:10 A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:11 Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:12 Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:13 A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:14 Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:15 Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:16 Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:17 A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:18 I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:19 A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:20 I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:21 Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:22 A rozpomenuv se Bůh na Ráchel,uslyšel jí, a otevřel život její.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:23 Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:24 A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:25 Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:26 Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:27 I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:28 Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:29 Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:30 Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?
1. Mojžíšova (Genesis) 30:31 A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:
1. Mojžíšova (Genesis) 30:32 Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:33 A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:34 I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:35 A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:36 Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:37 Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:38 A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:39 I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:40 Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:41 A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:42 Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.
1. Mojžíšova (Genesis) 30:43 Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:1 Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;
1. Mojžíšova (Genesis) 31:2 A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:
1. Mojžíšova (Genesis) 31:3 I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:4 Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:5 A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:6 A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:7 Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:8 Když takto řekl: Co bude peřestého, to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:9 A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:10 Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:11 Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:12 I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:13 Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:14 Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho?
1. Mojžíšova (Genesis) 31:15 Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:16 Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:17 Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:18 A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:19 (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:20 I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.)
1. Mojžíšova (Genesis) 31:21 Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:22 I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:23 Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:24 (Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.)
1. Mojžíšova (Genesis) 31:25 Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:26 I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:27 Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou?
1. Mojžíšova (Genesis) 31:28 A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:29 Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:30 Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé?
1. Mojžíšova (Genesis) 31:31 Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:32 Nalezneš-li pak u koho bohy své,nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:33 Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:34 Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:35 A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:36 Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?
1. Mojžíšova (Genesis) 31:37 Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:38 Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:39 Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:40 Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:41 Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:42 A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:43 Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily?
1. Mojžíšova (Genesis) 31:44 Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:45 Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:46 A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:47 I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:48 Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,
1. Mojžíšova (Genesis) 31:49 A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:50 Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:51 A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou,
1. Mojžíšova (Genesis) 31:52 Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:53 Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:54 Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře.
1. Mojžíšova (Genesis) 31:55 I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:1 Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:2 I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:3 Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:4 A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:5 A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:6 I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:7 Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:8 Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:9 I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
1. Mojžíšova (Genesis) 32:10 Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:11 Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:12 Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:13 I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
1. Mojžíšova (Genesis) 32:14 Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
1. Mojžíšova (Genesis) 32:15 Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:16 A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:17 I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
1. Mojžíšova (Genesis) 32:18 Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:19 Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:20 A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:21 A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:22 A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:23 Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:24 A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:25 A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:26 A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:27 I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:28 I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:29 I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:30 Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:31 I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
1. Mojžíšova (Genesis) 32:32 Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:1 Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:2 Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:3 A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:4 I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:5 Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:6 Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:7 Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:8 I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:9 Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:10 I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:11 Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:12 I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:13 I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:14 Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:15 I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:16 Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:17 Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:18 A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:19 I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec.
1. Mojžíšova (Genesis) 33:20 A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:1 Vyšla pak Dína, dcera Líe, kterouž porodila Jákobovi, aby se dívala na dcery té země.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:2 Kteroužto uzřev Sichem, syn Emora Hevejského, knížete v krajině té, vzal ji, i ležel s ní, a ponížil jí.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:3 I připojila se duše jeho k Díně, dceři Jákobově; a zamilovav děvečku, mluvil k srdci jejímu.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:4 Mluvil potom Sichem k Emorovi, otci svému, těmito slovy: Vezmi mi děvečku tuto za manželku.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:5 Uslyšev pak Jákob, že poškvrnil Díny dcery jeho, (a synové jeho byli s stádem na poli), mlčel, až oni přišli.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:6 Tedy vyšel Emor, otec Sichemův, k Jákobovi, aby mluvil s ním o to.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:7 A v tom synové Jákobovi přišli s pole; a uslyšavše o tom, bolestí naplněni jsou muži ti, a rozhněvali se velmi, proto že hanebnou věc učinil v Izraeli, ležav se dcerou Jákobovou, čehož činiti nenáleželo.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:8 I mluvil Emor s nimi na tento způsob: Sichem, syn můj, hoří milostí k vaší dceři; prosím, dejte mu ji za manželku.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:9 A spřízněte se s námi: Dcery své dávejte nám, a naše dcery pojímejte sobě.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:10 A bydlete s námi, nebo všecka země bude před vámi; osaďte se a obchod veďte v ní, a vládněte jí.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:11 Mluvil i Sichem otci jejímu, a bratřím jejím: Nechť naleznu milost před očima vašima, dám, co mi koli díte.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:12 Jmenujte mi věno i dary jak chcete veliké, dám, jak mi koli řeknete; jen mi tu děvečku dejte za manželku.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:13 Odpovídajíce pak synové Jákobovi Sichemovi a Emorovi, otci jeho, lstivě mluvili, proto že poškvrnil Díny sestry jich.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:14 A řekli jim: Nemůžeme učiniti toho, abychom dali sestru svou za muže neobřezaného; nebo to ohavnost jest u nás.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:15 Než na tento způsob vám povolíme: Jestliže se chcete srovnati s námi, aby obřezán byl každý z vás pohlaví mužského:
1. Mojžíšova (Genesis) 34:16 Tedy budeme dávati dcery své vám, a dcery vaše bráti sobě; a budeme bydliti s vámi, a budeme lid jeden.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:17 Pakli neuposlechnete nás, abyste se obřezali, vezmeme zase dceru svou a odejdeme.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:18 Tedy líbila se řeč jejich Emorovi i Sichemovi, synu Emorovu.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:19 A nemeškal mládenec učiniti toho; nebo se mu zalíbila dcera Jákobova. A on byl nejvzácnější ze všech v domě otce svého.
1. Mojžíšova (Genesis) 34:20 I přišel Emor a Sichem, syn jeho, k bráně města svého; a mluvili mužům města svého, řkouce:

Výsledky hľadania - ""

Bible Kralická