Čtení a vyhledávání v Bibli Svaté
Bible Kralická
King James Version
1. (24:2) I stalo se, že když se navrátil Saul od honění
Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti
Engadi.
1. And it came to pass, when Saul was returned from following the Philistines, that it was told him, saying, Behold, David is in the wilderness of Engedi.
2. (24:3) Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho
Izraele, odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků.
2. Then Saul took three thousand chosen men out of all Israel, and went to seek David and his men upon the rocks of the wild goats.
3. (24:4) I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla
jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho
seděli po stranách v té jeskyni.
3. And he came to the sheepcotes by the way, where was a cave; and Saul went in to cover his feet: and David and his men remained in the sides of the cave.
4. (24:5) Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest
den, o němž tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele
tvého v ruku tvou, abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude.
Tedy vstav David, uřezal tiše kus pláště Saulova.
4. And the men of David said unto him, Behold the day of which the LORD said unto thee, Behold, I will deliver thine enemy into thine hand, that thou mayest do to him as it shall seem good unto thee. Then David arose, and cut off the skirt of Saul's robe privily.
5. (24:6) Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že
uřezal křídlo pláště Saulova.
5. And it came to pass afterward, that David's heart smote him, because he had cut off Saul's skirt.
6. (24:7) Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych
to učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych
vztáhnouti měl ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný
Hospodinův.
6. And he said unto his men, The LORD forbid that I should do this thing unto my master, the LORD'S anointed, to stretch forth mine hand against him, seeing he is the anointed of the LORD.
7. (24:8) A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal
jim povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral
se cestou svou.
7. So David stayed his servants with these words, and suffered them not to rise against Saul. But Saul rose up out of the cave, and went on his way.
8. (24:9) Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za
Saulem, řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak
sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu.
8. David also arose afterward, and went out of the cave, and cried after Saul, saying, My lord the king. And when Saul looked behind him, David stooped with his face to the earth, and bowed himself.
9. (24:10) A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí
lidských, kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého.
9. And David said to Saul, Wherefore hearest thou men's words, saying, Behold, David seeketh thy hurt?
10. (24:11) Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl
vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno,
abych tě zabil, ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť
ruky své na pána svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův.
10. Behold, this day thine eyes have seen how that the LORD had delivered thee to day into mine hand in the cave: and some bade me kill thee: but mine eye spared thee; and I said, I will not put forth mine hand against my lord; for he is the LORD'S anointed.
11. (24:12) Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v
ruce mé, a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého,
zabiti tebe. Poznejž tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic
zlého, ani jaké převrácenosti, a žeť jsem nezhřešil proti
tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji odjal.
11. Moreover, my father, see, yea, see the skirt of thy robe in my hand: for in that I cut off the skirt of thy robe, and killed thee not, know thou and see that there is neither evil nor transgression in mine hand, and I have not sinned against thee; yet thou huntest my soul to take it.
12. (24:13) Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž
mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě.
12. The LORD judge between me and thee, and the LORD avenge me of thee: but mine hand shall not be upon thee.
13. (24:14) Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných
vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.
13. As saith the proverb of the ancients, Wickedness proceedeth from the wicked: but mine hand shall not be upon thee.
14. (24:15) Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to
honíš? Psa mrtvého, blechu jednu.
14. After whom is the king of Israel come out? after whom dost thou pursue? after a dead dog, after a flea.
15. (24:16) Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi
mnou a tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne
z ruky tvé.
15. The LORD therefore be judge, and judge between me and thee, and see, and plead my cause, and deliver me out of thine hand.
16. (24:17) Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi,
odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A
pozdvih Saul hlasu svého, plakal.
16. And it came to pass, when David had made an end of speaking these words unto Saul, that Saul said, Is this thy voice, my son David? And Saul lifted up his voice, and wept.
17. (24:18) A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo
ty jsi mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se
odplatil.
17. And he said to David, Thou art more righteous than I: for thou hast rewarded me good, whereas I have rewarded thee evil.
18. (24:19) Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře;
nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne
nezabil.
18. And thou hast shewed this day how that thou hast dealt well with me: forasmuch as when the LORD had delivered me into thine hand, thou killedst me not.
19. (24:20) Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po
cestě dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi
dnešního dne učinil.
19. For if a man find his enemy, will he let him go well away? wherefore the LORD reward thee good for that thou hast done unto me this day.
20. (24:21) Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a
že stálé bude v ruce tvé království Izraelské),
20. And now, behold, I know well that thou shalt surely be king, and that the kingdom of Israel shall be established in thine hand.
21. (24:22) Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že
nevypléníš semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu
otce mého.
21. Swear now therefore unto me by the LORD, that thou wilt not cut off my seed after me, and that thou wilt not destroy my name out of my father's house.
22. (24:23) A tak přisáhl David Saulovi. I odšel Saul do domu
svého, David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo.
22. And David sware unto Saul. And Saul went home; but David and his men gat them up unto the hold.