1. A protož *neníť již žádného odsouzení těm, &kteříž jsou
v Kristu Ježíši, totiž ÷nechodícím podle těla, ale podle
Ducha.
*10,4
&2K 5,17
÷Ga 5,16
2. Nebo *zákon Ducha života v Kristu Ježíši, °vysvobodil &mne
od zákona hřícha a smrti.
°*J 8,36
*Ga 5,1
*Ř 3,27
6,18
&7,23
3. Nebo °seč nemohl býti Zákon, byv &mdlý pro tělo, Bůh poslav
Syna svého v ÷podobnosti těla hřícha, a to příčinou =hřícha,
odsoudil hřích na těle,
°3,28
Sk 13,39
Ga 2,16
Žd 7,16-&18
=÷2K 5,21
÷Ga 3,13
4. Aby *spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž
nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
*2,26
5. Ti °zajisté, kteříž jsou *podle těla živi, chutnají to,
což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují
to, což jest Ducha.
°*1K 2,14
6. Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život
a pokoj,
7. Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu
Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
8. Protož ti, kteříž *jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
*1K 2,14
9. Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž *Duch Boží
&přebývá v vás. Jestližeť pak kdo ÷Ducha Kristova nemá, tenť
není jeho.
*1K 3,16
&2K 13,5
÷Ga 4,6
10. A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro
hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11. Jestližeť pak *Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých,
přebývá &v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, °obživí
÷i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
°÷1K 6,14
2K 5,1
Fp 3,21
*Ř 6,4
Sk 2,24
&Ř 8,9
÷6,5
12. A takž tedy, bratří, *dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle
těla živi byli.
*6,7-18
13. Nebo *budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste
Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
*Ez 18,4-9
Ef 4,22
5,3
Ko 3,5-6
14. Nebo *kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové
Boží.
Ga 4,6
*Ř 8,5-6
J 3,6
15. Nepřijali jste *zajisté °Ducha služby opět k &bázni, ale
=přijali jste Ducha ÷synovství, v němžto voláme Abba, totiž
ßOtče.
°*2Tm 1,7
=÷Ga 3,26
4,6
*1K 2,12
&Mk 4,40-41
ß14,36
16. A °tenť Duch *osvědčuje duchu našemu, že jsme synové
Boží.
°2K 1,22
5,5
Ef 1,13
4,30
*Ř 9,1
17. A jestliže *synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté
Boží, spolu pak dědicové Kristovi, °však tak, jestliže spolu
s ním trpíme, ÷abychom spolu i oslaveni byli.
°2Tm 2,11
*Ga 4,7
&Sk 14,22
÷1Pt 4,13
18. Nebo tak za to mám, že °nejsou rovná utrpení nynější oné
budoucí slávě, kteráž se &zjeviti má na nás.
°Mt 5,12
19,29
2K 4,17
&Ko 3,4
1J 3,2
&Zj 14,13
19. Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává
žádostivého zjevení synů Božích.
20. Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro
toho, kterýž je poddal,
21. V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení
a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
22. Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu
pracuje až posavad,
23. A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť
také sami v sobě lkáme, zvolení *synů Božích očekávajíce,
a tak vykoupení těla našeho.
*15
24. Nebo *nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není
naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
*2K 5,7
25. Pakli čehož nevidíme, *toho se nadějeme, tedy toho skrze
trpělivost očekáváme.
*2K 4,18
Žd 11,1
26. Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. °Nebo
zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten
&Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
°Mt 20,22
Mk 10,38
Jk 4,3
&Za 12,10
Ř 8,15
27. Ten pak, °kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl
smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
°1S 16,7
1Pa 29,12
Ž 7,10
Jr 17,10
20,12
L 16,15
28. Vímeť pak, že *milujícím Boha všecky věci napomáhají
k dobrému, totiž těm, kteříž podle &uložení jeho povoláni
jsou.
*Jk 1,12
&Ef 1,11
3,11
29. Nebo kteréž předzvěděl, ty *i předzřídil, aby byli
&připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl ÷prvorozený
mezi mnohými bratřími.
*Sk 13,48
&Fp 3,10-21
÷Ko 1,18
30. Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal,
ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31. Což tedy díme k tomu? °Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti
nám?
°Nu 14,9
Iz 8,13
Ž 56,12
118,6
32. Kterýž ani °vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za
všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí
&nedal?
°Iz 53,5-10
J 3,16
Ř 4,25
Gn 22,16
&Fp 1,29
33. Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? °Bůh jest, jenž
ospravedlňuje.
°3,25
Iz 53,11
50,8
Jr 23,6
33,16
1K 6,11
Tt 3,7
34. Kdo jest, *ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž
umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na &pravici
Boží jest, kterýž také i ÷oroduje za nás.
*Jb 34,29
Iz 50,9
&Ž 110,1
Mk 16,19
÷Ř 8,27
Žd 7,25
1J 2,1
35. A protož kdo *nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali
zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili
nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
*Pís 8,6-7
36. Jakož °psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni
jsme jako ovce oddané k zabití.
°Ž 44,23
1K 4,9
2K 4,11
37. Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás
zamiloval.
38. Jist jsem *zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani
knížatstvo, ani mocnosti, ani &nastávající věci, ani budoucí,
*Fp 1,6
2Tm 1,12
&1K 3,22
39. Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření,
nebude moci nás odloučiti od *lásky Boží, kteráž jest v Kristu
Ježíši, Pánu našem.
*2Tm 1,9