Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
Neboť všechna přirozenost zvěře, tak i ptactva, plazů, tak i mořských stvoření bývá zkroceno a bylo zkroceno k přirozenosti lidské:
Ten pak jazyk nikdo z lidí nemůže zkrotit, to nekontrolovatelné zlé plné jedu smrtelného.
Jím dobrořečíme Bohu a Otci, a jím zlořečíme lidem k podobenství Božímu stvořeným.
Z těch samých úst vychází dobrořečení i zlořečení, tak by se to nemělo dít, bratří moji.
Zdali zřídlo jedním pramenem prýští sladkost i hořkost?