Čtení a vyhledávání v Bibli Svaté
Bible Kralická
King James Version
1. Tehdy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.
1. Then said Solomon, The LORD hath said that he would dwell in the thick darkness.
2. Aj, jižť jsem vystavěl tobě, Pane, dům k přebývání, a místo,
v němž bys přebýval na věky.
2. But I have built an house of habitation for thee, and a place for thy dwelling for ever.
3. A obrátiv král tvář svou, dával požehnání všemu shromáždění
Izraelskému. (Všecko pak shromáždění Izraelské stálo.)
3. And the king turned his face, and blessed the whole congregation of Israel: and all the congregation of Israel stood.
4. A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy
svými Davidovi otci mému, a to teď skutečně naplnil, řka:
4. And he said, Blessed be the LORD God of Israel, who hath with his hands fulfilled that which he spake with his mouth to my father David, saying,
5. Od toho dne, jakž jsem vyvedl lid svůj z země Egyptské,
nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení
domu, kdež by přebývalo jméno mé, aniž jsem vyvolil kterého
muže, aby byl vývodou nad lidem mým Izraelským.
5. Since the day that I brought forth my people out of the land of Egypt I chose no city among all the tribes of Israel to build an house in, that my name might be there; neither chose I any man to be a ruler over my people Israel:
6. Ale vyvolil jsem Jeruzalém, aby tu přebývalo jméno mé, a
vyvolil jsem Davida, aby byl nad lidem mým Izraelským.
6. But I have chosen Jerusalem, that my name might be there; and have chosen David to be over my people Israel.
7. Uložil tě byl zajisté David otec můj stavěti dům jménu
Hospodina Boha Izraelského.
7. Now it was in the heart of David my father to build an house for the name of the LORD God of Israel.
8. Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v
srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobřes učinil, žes to
myslil v srdci svém,
8. But the LORD said to David my father, Forasmuch as it was in thine heart to build an house for my name, thou didst well in that it was in thine heart:
9. A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž
vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.
9. Notwithstanding thou shalt not build the house; but thy son which shall come forth out of thy loins, he shall build the house for my name.
10. A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo
jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na
stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem
dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského.
10. The LORD therefore hath performed his word that he hath spoken: for I am risen up in the room of David my father, and am set on the throne of Israel, as the LORD promised, and have built the house for the name of the LORD God of Israel.
11. A postavil jsem tam truhlu, v níž jest smlouva Hospodinova,
kterouž učinil s syny Izraelskými.
11. And in it have I put the ark, wherein is the covenant of the LORD, that he made with the children of Israel.
12. I postavil se před oltářem Hospodinovým, přede vším
shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých.
12. And he stood before the altar of the LORD in the presence of all the congregation of Israel, and spread forth his hands:
13. Udělal pak byl Šalomoun výstupek měděný ku podobenství
pánve, a postavil jej u prostřed síně, pěti loktů zdélí, a pěti
loket zšíří, a tří loket zvýší, i vstoupil na něj, a poklekl na
kolena svá přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou
svých k nebi,
13. For Solomon had made a brasen scaffold, of five cubits long, and five cubits broad, and three cubits high, and had set it in the midst of the court: and upon it he stood, and kneeled down upon his knees before all the congregation of Israel, and spread forth his hands toward heaven,
14. A řekl: Hospodine Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha
na nebi ani na zemi, kterýž by ostříhal smlouvy a milosrdenství
služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,
14. And said, O LORD God of Israel, there is no God like thee in the heaven, nor in the earth; which keepest covenant, and shewest mercy unto thy servants, that walk before thee with all their hearts:
15. Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to,
což jsi mluvil jemu. Jakž jsi mluvil ústy svými, tak jsi to
skutečně naplnil, jakž se to dnes vidí.
15. Thou which hast kept with thy servant David my father that which thou hast promised him; and spakest with thy mouth, and hast fulfilled it with thine hand, as it is this day.
16. Nyní tedy, ó Hospodine Bože Izraelský, naplniž služebníku
svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť
vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, aby neměl seděti na
stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji
cesty své, chodíce v zákoně mém, tak jakož jsi ty chodil přede
mnou.
16. Now therefore, O LORD God of Israel, keep with thy servant David my father that which thou hast promised him, saying, There shall not fail thee a man in my sight to sit upon the throne of Israel; yet so that thy children take heed to their way to walk in my law, as thou hast walked before me.
17. Protož nyní, ó Hospodine Bože Izraelský, nechť jest
upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému
Davidovi.
17. Now then, O LORD God of Israel, let thy word be verified, which thou hast spoken unto thy servant David.
18. (Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh s člověkem na zemi? Aj,
nebesa, nýbrž nebesa nebes neobsahují tě, mnohem méně dům
tento, kterýž jsem vystavěl.)
18. But will God in very deed dwell with men on the earth? behold, heaven and the heaven of heavens cannot contain thee; how much less this house which I have built!
19. A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho,
Hospodine Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník
tvůj modlí se před tebou,
19. Have respect therefore to the prayer of thy servant, and to his supplication, O LORD my God, to hearken unto the cry and the prayer which thy servant prayeth before thee:
20. Aby oči tvé byly otevřené na dům tento dnem i nocí, na
místo toto, o němž jsi mluvil, že tu přebývati bude jméno tvé,
abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník
tvůj na místě tomto.
20. That thine eyes may be open upon this house day and night, upon the place whereof thou hast said that thou wouldest put thy name there; to hearken unto the prayer which thy servant prayeth toward this place.
21. Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého, i lidu svého
Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto, ty vždy
vyslýchej z místa přebývání svého, s nebe, a vyslýchaje, buď
milostiv.
21. Hearken therefore unto the supplications of thy servant, and of thy people Israel, which they shall make toward this place: hear thou from thy dwelling place, even from heaven; and when thou hearest, forgive.
22. Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho
k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha
před oltář do domu tohoto:
22. If a man sin against his neighbour, and an oath be laid upon him to make him swear, and the oath come before thine altar in this house;
23. Ty vyslýchej s nebe, a rozeznej i rozsuď služebníky své,
mstě nad bezbožným, obraceje usilování jeho na hlavu jeho, a
ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu podlé spravedlnosti
jeho.
23. Then hear thou from heaven, and do, and judge thy servants, by requiting the wicked, by recompensing his way upon his own head; and by justifying the righteous, by giving him according to his righteousness.
24. Tolikéž když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel,
proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se,
vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě by prosili tebe v
domě tomto:
24. And if thy people Israel be put to the worse before the enemy, because they have sinned against thee; and shall return and confess thy name, and pray and make supplication before thee in this house;
25. Ty vyslýchej s nebe, a odpusť hřích lidu svému Izraelskému,
a přiveď je zase do země, kterouž jsi jim dal i otcům jejich.
25. Then hear thou from the heavens, and forgive the sin of thy people Israel, and bring them again unto the land which thou gavest to them and to their fathers.
26. Podobně když by zavříno bylo nebe, a nepršel by déšť, proto
že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali
by jméno tvé, a od hříchu svého by se odvrátili po tvém
trestání:
26. When the heaven is shut up, and there is no rain, because they have sinned against thee; yet if they pray toward this place, and confess thy name, and turn from their sin, when thou dost afflict them;
27. Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a
lidu svého Izraelského, vyučuje je cestě výborné, po níž by
chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za
dědictví.
27. Then hear thou from heaven, and forgive the sin of thy servants, and of thy people Israel, when thou hast taught them the good way, wherein they should walk; and send rain upon thy land, which thou hast given unto thy people for an inheritance.
28. Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho neb rez,
kobylky neb brouci jestliže by byli, ssoužil-li by jej nepřítel
jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána a jakákoli nemoc:
28. If there be dearth in the land, if there be pestilence, if there be blasting, or mildew, locusts, or caterpillers; if their enemies besiege them in the cities of their land; whatsoever sore or whatsoever sickness there be:
29. Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by pocházelo od
kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského,
když by jen poznajíce jeden každý ránu svou a bolest svou,
pozdvihl by rukou svých v domě tomto,
29. Then what prayer or what supplication soever shall be made of any man, or of all thy people Israel, when every one shall know his own sore and his own grief, and shall spread forth his hands in this house:
30. Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a slituj se,
a odplať jednomu každému podlé skutků jeho, vedlé toho, jakž
znáš srdce jeho, (ty zajisté sám znáš srdce lidská),
30. Then hear thou from heaven thy dwelling place, and forgive, and render unto every man according unto all his ways, whose heart thou knowest; (for thou only knowest the hearts of the children of men:)
31. Aby se báli tebe, a chodili po všech cestách tvých, po
všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům
našim.
31. That they may fear thee, to walk in thy ways, so long as they live in the land which thou gavest unto our fathers.
32. Nýbrž také i cizozemec, kterýž není z lidu tvého
Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé veliké a
ruku tvou silnou, a rámě tvé vztažené, když by přišli a modlili
se v domě tomto:
32. Moreover concerning the stranger, which is not of thy people Israel, but is come from a far country for thy great name's sake, and thy mighty hand, and thy stretched out arm; if they come and pray in this house;
33. Ty vyslýchej s nebe, z místa přebývání svého, a učiň všecko
to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aby poznali všickni
národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj
Izraelský, a aby poznali, že jméno tvé vzýváno jest nad domem
tímto, kterýž jsem vystavěl.
33. Then hear thou from the heavens, even from thy dwelling place, and do according to all that the stranger calleth to thee for; that all people of the earth may know thy name, and fear thee, as doth thy people Israel, and may know that this house which I have built is called by thy name.
34. Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepřátelům svým
cestou, kterouž bys je poslal, a modlili by se tobě naproti
městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a domu tomuto, kterýž jsem
ustavěl jménu tvému:
34. If thy people go out to war against their enemies by the way that thou shalt send them, and they pray unto thee toward this city which thou hast chosen, and the house which I have built for thy name;
35. Ty vyslýchej s nebe modlitbu a úpění jejich, a vyvoď při
jejich.
35. Then hear thou from the heavens their prayer and their supplication, and maintain their cause.
36. Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, ješto by
nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli,
tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země
daleké neb blízké;
36. If they sin against thee, (for there is no man which sinneth not,) and thou be angry with them, and deliver them over before their enemies, and they carry them away captives unto a land far off or near;
37. A usmyslili by sobě v zemi, do níž by zajati byli, a
obrátíce se, modlili by se tobě v zemi zajetí svého, řkouce:
Zhřešili jsme, převráceně jsme činili, a bezbožně jsme se
chovali;
37. Yet if they bethink themselves in the land whither they are carried captive, and turn and pray unto thee in the land of their captivity, saying, We have sinned, we have done amiss, and have dealt wickedly;
38. A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší
svou v zemi zajetí svého, do kteréž by zajati byli, a modlili
by se naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, a naproti
městu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu
tvému:
38. If they return to thee with all their heart and with all their soul in the land of their captivity, whither they have carried them captives, and pray toward their land, which thou gavest unto their fathers, and toward the city which thou hast chosen, and toward the house which I have built for thy name:
39. Vyslýchej s nebe, z místa příbytku svého, modlitbu jejich a
úpění jejich, a vyvoď při jejich, a odpusť lidu svému, kterýž
by zhřešil proti tobě.
39. Then hear thou from the heavens, even from thy dwelling place, their prayer and their supplications, and maintain their cause, and forgive thy people which have sinned against thee.
40. Nyní tedy, Bože můj, nechť jsou, prosím, oči tvé
otevřené, a uši tvé nakloněné k modlitbě na místě tomto.
40. Now, my God, let, I beseech thee, thine eyes be open, and let thine ears be attent unto the prayer that is made in this place.
41. Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty
i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou
oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých
věcech.
41. Now therefore arise, O LORD God, into thy resting place, thou, and the ark of thy strength: let thy priests, O LORD God, be clothed with salvation, and let thy saints rejoice in goodness.
42. Hospodine Bože, neodvracejž tváři od pomazaného svého,
pamatuj na milosrdenství zaslíbená Davidovi služebníku svému.
42. O LORD God, turn not away the face of thine anointed: remember the mercies of David thy servant.