Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
Ztiš srdce mé, můj Pane všemohoucí,
nauč mne nést můj každodenní kříž,
daruj mi sílu, obnov víru vroucí,
neumím žít, a ty to, Pane, víš.
Ztiš srdce mé v své lásce nehynoucí,
jsi Přítel můj, jen Ty mi rozumíš.
Ztiš mysl mou, ať mohu chápat vírou,
vždyť jenom v ní ti, Bože, rozumím,
ať nechám vést se tvojí pravdou čirou
a s důvěrou se tebe uchopím.
Ztiš mysl mou, buď nadějí a silou,
ať nikdy víc se tebe nepustím
Ztiš duši mou, vždyť už se doba blíží,
kdy z nebe přijdeš jako Král a Pán,
pomine vše, co dosud nás tak tíží
a každý hřích už bude překonán.
Ztiš duši mou, kéž moje touha míří
v otcovský dům, tam, kde chceš mít mne sám
V náruči Tvé, dáváš mi sílu svou.
Já víru mám, nikdy mě nenecháš.
Život Ti dám, předkládám s důvěrou.
Ztiš duši mou.