Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou. Římanům 8:28

# 1259

Moc předivná

Moc předivná nás tiše obestírá,
a proto čekám příští uklidněn.
Bůh je dnes s námi, svědčí naše víra,
a bude s námi každý nový den.

Ta divná dobrá moc svou sílu dá mi
a věrně povede můj každý krok.
Jí obklopen i dnes chci zůstat s vámi
a s vámi prožít tento nový rok

Mé staré srdce ještě prudce buší
a těžce nese zlobu těchto chvil;
ach, Pane, podej vyplašené duši svou spásu,
již jsi pro ni připravil.

Máš-li však pro nás hořký kalich strastí,
jež trpce přetékají přes kraje,
my přijmeme jej, nechceme se třásti,
vždyť s námi vždy tvá dobrá ruka je.

A kdybys dopřál, Bože milostivý,
na světě radost v jasu slunečním,
pak prožitého dobře pamětlivi
svůj život celý dáme službám tvým.

Své tiché světlo, jež se jasné skvěje
nech teple prozařovat naši noc.
A dej, ať smíme spatřit obličeje Svých milých,
které provází tvá moc.

Když po vichřici soumrak plyne tiše,
rád chorálu bych lidstva naslouchal
a za zdmi slyšel nést se výš a výše
tvých věrných dětí vděčnou píseň chval.

Textem této písně je původně báseň, kterou napsal ve vězení protestantský teolog Dietrich Bonhoeffer na konci roku 1944 (?), tedy nedlouho před svou popravou na zvláštní Hilterův rozkaz dne 9. dubna 1945. Bonhoeffer byl vězněn od roku 1943, poté, co byla odhalena jeho účast na přípravách atentátů na Hiltera.

# 1259

Von guten Mächten

Von guten Mächten treu und still umgeben,
Behütet und getröstet wunderbar,
So will ich diese Tage mit euch leben
Und mit euch gehen in ein neues Jahr.

Noch will das alte unsre Herzen quälen,
noch drückt uns böser Tage schwere Last.
Ach Herr, gib unsernaufgeschreckten Seelen
Das Heil, für das du uns geschaffen hast.

Und reichst du uns den schweren Klech, den bittern
das Leid, gefüllt bis an den höchsten Rand,
so nehmen wir ihn dankbar ohne Zittern
aus deiner guten und geiebten Hand.

Doch willst du uns noch einmal Freude schenken
an dieser Welt und ihrer Sonne Glanz,
dann wolln wir des Vegangen gedenken,
und dann gehört dir unser Leben ganz.

Laß warm und hell die Kerzen heute flammen,
die du in unsere Dunkelheit gebracht,
führ, wenn es sein kann, wieder uns zusammen.
Wir wissen es, dein Licht scheint in der Nacht.

Wenn sich die Stille nun tief und breitet
so laß uns hören jenen vollen Klang
der Welt, die unsichtbar sich um uns weitet.
all deiner Kinder hohen Lobgesang.