Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
1.
že čas náš rychle utí ká.
Nevíme, kdy Kristus přijde k nám,
a proto bděme, moc nám nezbývá.
Nesmíš
Začni žít, lásku rozdávat,
Slunce nám právě vychází.
Nikdo neví kdy, hlavně nesmíš spát.
2. Myšlenky na smrt člověk zahání
a přitom ví, že jednou přijde.
Životem za štěstím jen stále uhání.
Za čím a proč, když cíl je jinde?
3. Člověče, podívej, co ti je z bohatství,
když Bůh ti řekne dost, nemáš už nic.
Když nyní odmítáš vše z Boží milosti,
nemůže Bůh ti dát po smrti víc.