Bible Kralická
King James Version
1. I stalo se, že když král seděl v domě svém, a Hospodin jemu
dal odpočinutí vůkol přede všemi nepřátely jeho,
1. And it came to pass, when the king sat in his house, and the LORD had given him rest round about from all his enemies;
2. Řekl král Nátanovi proroku: Pohleď medle, já bydlím v domě
cedrovém, truhla pak Boží přebývá mezi kortýnami.
2. That the king said unto Nathan the prophet, See now, I dwell in an house of cedar, but the ark of God dwelleth within curtains.
3. I dí Nátan králi: Cožkoli jest v srdci tvém, jdi, učiň, nebo
Hospodin s tebou jest.
3. And Nathan said to the king, Go, do all that is in thine heart; for the LORD is with thee.
4. Potom té noci stalo se slovo Hospodinovo k Nátanovi, řkoucí:
4. And it came to pass that night, that the word of the LORD came unto Nathan, saying,
5. Jdi a pověz služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin:
Zdaliž ty mi stavěti budeš dům, v kterémž bych přebýval?
5. Go and tell my servant David, Thus saith the LORD, Shalt thou build me an house for me to dwell in?
6. Poněvadž jsem nebydlil v domě od toho dne, jakž jsem vyvedl
syny Izraelské z Egypta, až do dne tohoto, ale přecházel jsem s
stánkem a příbytkem sem i tam.
6. Whereas I have not dwelt in any house since the time that I brought up the children of Israel out of Egypt, even to this day, but have walked in a tent and in a tabernacle.
7. Nadto kudyž jsem koli chodil se všechněmi syny Izraelskými,
zdali jsem jedno slovo řekl kterému z soudců Izraelských,
kterémuž jsem přikázal pásti lid svůj Izraelský, řka: Proč jste
mi neustavěli domu cedrového?
7. In all the places wherein I have walked with all the children of Israel spake I a word with any of the tribes of Israel, whom I commanded to feed my people Israel, saying, Why build ye not me an house of cedar?
8. Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví
Hospodin zástupů: Jáť jsem tě vzal z ovčince od stáda, abys byl
vývodou lidu mého Izraelského.
8. Now therefore so shalt thou say unto my servant David, Thus saith the LORD of hosts, I took thee from the sheepcote, from following the sheep, to be ruler over my people, over Israel:
9. A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obracel; všecky
také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinil jsem
tobě jméno veliké, jako jméno vyvýšených na zemi.
9. And I was with thee whithersoever thou wentest, and have cut off all thine enemies out of thy sight, and have made thee a great name, like unto the name of the great men that are in the earth.
10. Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím
jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho
budou více trápiti lidé nešlechetní jako prvé,
10. Moreover I will appoint a place for my people Israel, and will plant them, that they may dwell in a place of their own, and move no more; neither shall the children of wickedness afflict them any more, as beforetime,
11. Hned od toho dne, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým
Izraelským, až jsem teď dal odpočinutí tobě přede všemi
nepřátely tvými. Přesto oznamujeť Hospodin, že on sám tobě dům
vzdělá.
11. And as since the time that I commanded judges to be over my people Israel, and have caused thee to rest from all thine enemies. Also the LORD telleth thee that he will make thee an house.
12. Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím
símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím
království jeho.
12. And when thy days be fulfilled, and thou shalt sleep with thy fathers, I will set up thy seed after thee, which shall proceed out of thy bowels, and I will establish his kingdom.
13. Onť ustaví dům jménu mému, a já utvrdím trůn království
jeho až na věky.
13. He shall build an house for my name, and I will stablish the throne of his kingdom for ever.
14. Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší,
trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
14. I will be his father, and he shall be my son. If he commit iniquity, I will chasten him with the rod of men, and with the stripes of the children of men:
15. Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem
je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.
15. But my mercy shall not depart away from him, as I took it from Saul, whom I put away before thee.
16. A tak utvrzen bude dům tvůj a království tvé až na věky
před tebou, a trůn tvůj bude stálý až na věky.
16. And thine house and thy kingdom shall be established for ever before thee: thy throne shall be established for ever.
17. Vedlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak
mluvil Nátan Davidovi.
17. According to all these words, and according to all this vision, so did Nathan speak unto David.
18. Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem a řekl:
Kdo jsem já, Panovníče Hospodine, a jaký jest dům můj, že jsi
mne přivedl v ta místa.
18. Then went king David in, and sat before the LORD, and he said, Who am I, O Lord GOD? and what is my house, that thou hast brought me hitherto?
19. Nýbrž ještěť se to málo vidělo, Panovníče Hospodine, že jsi
také mluvil i o domu služebníka svého na dlouhé časy, ješto
jest to povaha lidská, Panovníče Hospodine.
19. And this was yet a small thing in thy sight, O Lord GOD; but thou hast spoken also of thy servant's house for a great while to come. And is this the manner of man, O Lord GOD?
20. Ale což již více má mluviti David před tebou? Však ty znáš
služebníka svého, Panovníče Hospodine.
20. And what can David say more unto thee? for thou, Lord GOD, knowest thy servant.
21. Pro slovo své a podlé srdce svého činíš všecky tyto věci
veliké, v známost je uvodě služebníku svému.
21. For thy word's sake, and according to thine own heart, hast thou done all these great things, to make thy servant know them.
22. (Protož zveleben jsi Hospodine Bože, nebo není tobě
rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe), podlé toho
všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.
22. Wherefore thou art great, O LORD God: for there is none like thee, neither is there any God beside thee, according to all that we have heard with our ears.
23. Kdo tedy jest jako lid tvůj, jako Izrael, který národ na
zemi, jehož by Bůh šel, aby jej sobě vykoupil za lid, a dobyl
sobě jména, a učinil tobě, ó Izraeli, tyto veliké věci a
hrozné v zemi tvé, před oblíčejem lidu svého, kterýž jsi sobě
vysvobodil z Egypta, z pohanstva bohů jejich?
23. And what one nation in the earth is like thy people, even like Israel, whom God went to redeem for a people to himself, and to make him a name, and to do for you great things and terrible, for thy land, before thy people, which thou redeemedst to thee from Egypt, from the nations and their gods?
24. A vzdělal jsi sobě lid svůj Izraelský, sobě v lid až na
věky, a protož, Hospodine, jsi jejich Bohem.
24. For thou hast confirmed to thyself thy people Israel to be a people unto thee for ever: and thou, LORD, art become their God.
25. Nyní tedy, Hospodine Bože, slovo to, jímž jsi se zamluvil
služebníku svému a domu jeho, naplniž je až na věky, a učiň
tak, jakž jsi mluvil,
25. And now, O LORD God, the word that thou hast spoken concerning thy servant, and concerning his house, establish it for ever, and do as thou hast said.
26. Tak aby zvelebováno bylo jméno tvé až na věky, když se
říkati bude: Hospodin zástupů jest Bůh nad Izraelem, a dům
služebníka tvého Davida aby byl stálý před oblíčejem tvým.
26. And let thy name be magnified for ever, saying, The LORD of hosts is the God over Israel: and let the house of thy servant David be established before thee.
27. Nebo ty, Hospodine zástupů, Bože Izraelský, zjevil jsi mně
služebníku svému, řka: Dům ustavím tobě. Protož usoudil
služebník tvůj v srdci svém, aby se modlil tobě modlitbou
touto.
27. For thou, O LORD of hosts, God of Israel, hast revealed to thy servant, saying, I will build thee an house: therefore hath thy servant found in his heart to pray this prayer unto thee.
28. A tak již, Panovníče Hospodine, ty sám jsi Bůh, a slova tvá
jsou pravda, jimiž jsi zaslíbil služebníku svému dobré věci
tyto.
28. And now, O Lord GOD, thou art that God, and thy words be true, and thou hast promised this goodness unto thy servant:
29. Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na
věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil,
že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.
29. Therefore now let it please thee to bless the house of thy servant, that it may continue for ever before thee: for thou, O Lord GOD, hast spoken it: and with thy blessing let the house of thy servant be blessed for ever.