Bible Kralická
King James Version
1. Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a
jménu Hospodinovu, přijela, aby zkusila jeho v pohádkách.
1. And when the queen of Sheba heard of the fame of Solomon concerning the name of the LORD, she came to prove him with hard questions.
2. A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým, s
velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení
drahého, přišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což
měla v srdci svém.
2. And she came to Jerusalem with a very great train, with camels that bare spices, and very much gold, and precious stones: and when she was come to Solomon, she communed with him of all that was in her heart.
3. Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic
skrytého před králem, nač by jí neodpověděl.
3. And Solomon told her all her questions: there was not any thing hid from the king, which he told her not.
4. Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu
i dům, kterýž byl ustavěl,
4. And when the queen of Sheba had seen all Solomon's wisdom, and the house that he had built,
5. Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníků
přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho, i
stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zděsila se
náramně.
5. And the meat of his table, and the sitting of his servants, and the attendance of his ministers, and their apparel, and his cupbearers, and his ascent by which he went up unto the house of the LORD; there was no more spirit in her.
6. A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi
své, o věcech tvých a o moudrosti tvé,
6. And she said to the king, It was a true report that I heard in mine own land of thy acts and of thy wisdom.
7. Ješto jsem nechtěla věřiti řečem, až jsem přijela a uzřela
očima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; převýšil jsi
moudrostí a dobrotou pověst tu, kterouž jsem slyšela.
7. Howbeit I believed not the words, until I came, and mine eyes had seen it: and, behold, the half was not told me: thy wisdom and prosperity exceedeth the fame which I heard.
8. Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji,
kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
8. Happy are thy men, happy are these thy servants, which stand continually before thee, and that hear thy wisdom.
9. Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil,
aby tě posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin
Izraele na věky, a ustanovil tě králem, abys činil soud a
spravedlnost.
9. Blessed be the LORD thy God, which delighted in thee, to set thee on the throne of Israel: because the LORD loved Israel for ever, therefore made he thee king, to do judgment and justice.
10. I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí
velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno
takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby
králi Šalomounovi.
10. And she gave the king an hundred and twenty talents of gold, and of spices very great store, and precious stones: there came no more such abundance of spices as these which the queen of Sheba gave to king Solomon.
11. (Lodí také Chíramova, kteráž přinášela zlato z Ofir,
přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého.
11. And the navy also of Hiram, that brought gold from Ophir, brought in from Ophir great plenty of almug trees, and precious stones.
12. I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu
Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpěvákům,
aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim, ani vidíno do
dnešního dne.)
12. And the king made of the almug trees pillars for the house of the LORD, and for the king's house, harps also and psalteries for singers: there came no such almug trees, nor were seen unto this day.
13. Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle
její, čehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem
královským. Potom se navrátila do země své ona i služebníci
její.
13. And king Solomon gave unto the queen of Sheba all her desire, whatsoever she asked, beside that which Solomon gave her of his royal bounty. So she turned and went to her own country, she and her servants.
14. Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na
každý rok, šest set šedesáte šest centnéřů zlata,
14. Now the weight of gold that came to Solomon in one year was six hundred threescore and six talents of gold,
15. Kromě toho, co přicházelo od kupců a prodavačů vonných
věcí, a ode všech králů Arabských i vývod země.
15. Beside that he had of the merchantmen, and of the traffick of the spice merchants, and of all the kings of Arabia, and of the governors of the country.
16. A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata
taženého, šest set zlatých dával na každý štít,
16. And king Solomon made two hundred targets of beaten gold: six hundred shekels of gold went to one target.
17. A tři sta pavéz z taženého zlata, tři libry zlata dal na
každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
17. And he made three hundred shields of beaten gold; three pound of gold went to one shield: and the king put them in the house of the forest of Lebanon.
18. Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a
obložil ji zlatem ryzím.
18. Moreover the king made a great throne of ivory, and overlaid it with the best gold.
19. Šest stupňů bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na
stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran
té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.
19. The throne had six steps, and the top of the throne was round behind: and there were stays on either side on the place of the seat, and two lions stood beside the stays.
20. A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran.
Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích.
20. And twelve lions stood there on the one side and on the other upon the six steps: there was not the like made in any kingdom.
21. Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití
užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského
byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo od stříbra, aniž ho
sobě co vážili ve dnech Šalomounových.
21. And all king Solomon's drinking vessels were of gold, and all the vessels of the house of the forest of Lebanon were of pure gold; none were of silver: it was nothing accounted of in the days of Solomon.
22. Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama. Jednou
ve třech letech vracely se ty lodí mořské, přinášející zlato a
stříbro, kosti slonové, a opice a pávy.
22. For the king had at sea a navy of Tharshish with the navy of Hiram: once in three years came the navy of Tharshish, bringing gold, and silver, ivory, and apes, and peacocks.
23. I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v
bohatství a v moudrosti.
23. So king Solomon exceeded all the kings of the earth for riches and for wisdom.
24. Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář
Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v
srdci jeho.
24. And all the earth sought to Solomon, to hear his wisdom, which God had put in his heart.
25. A přinášeli jeden každý dary své, nádoby stříbrné a nádoby
zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, a to každého
roku,
25. And they brought every man his present, vessels of silver, and vessels of gold, and garments, and armour, and spices, horses, and mules, a rate year by year.
26. Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a
čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v
městech vozů, a při králi v Jeruzalémě.
26. And Solomon gathered together chariots and horsemen: and he had a thousand and four hundred chariots, and twelve thousand horsemen, whom he bestowed in the cities for chariots, and with the king at Jerusalem.
27. I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a
cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u
velikém množství.
27. And the king made silver to be in Jerusalem as stones, and cedars made he to be as the sycomore trees that are in the vale, for abundance.
28. Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné;
nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou
mzdu,
28. And Solomon had horses brought out of Egypt, and linen yarn: the king's merchants received the linen yarn at a price.
29. A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů
stříbra, koně pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechněm
králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali.
29. And a chariot came up and went out of Egypt for six hundred shekels of silver, and an horse for an hundred and fifty: and so for all the kings of the Hittites, and for the kings of Syria, did they bring them out by their means.