Bible Kralická
King James Version
1. Stalo se pak, když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova
a domu královského, podlé vší líbosti své, jakž vykonati umínil,
1. And it came to pass, when Solomon had finished the building of the house of the LORD, and the king's house, and all Solomon's desire which he was pleased to do,
2. Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé, jakož se mu byl
ukázal v Gabaon.
2. That the LORD appeared to Solomon the second time, as he had appeared unto him at Gibeon.
3. I řekl jemu Hospodin: Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu
tvou, kteroužs se modlil přede mnou; posvětil jsem domu toho,
kterýž jsi vystavěl, aby přebývalo tam jméno mé až na věky, a
byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny.
3. And the LORD said unto him, I have heard thy prayer and thy supplication, that thou hast made before me: I have hallowed this house, which thou hast built, to put my name there for ever; and mine eyes and mine heart shall be there perpetually.
4. A ty jestliže choditi budeš přede mnou, jako chodil David
otec tvůj, v dokonalosti srdce a v upřímnosti, čině všecko to,
což jsem přikázal tobě, ustanovení mých i soudů mých ostříhaje:
4. And if thou wilt walk before me, as David thy father walked, in integrity of heart, and in uprightness, to do according to all that I have commanded thee, and wilt keep my statutes and my judgments:
5. Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na
věky, jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému, řka: Nebudeť odjat
muž z rodu tvého od trůnu Izraelského.
5. Then I will establish the throne of thy kingdom upon Israel for ever, as I promised to David thy father, saying, There shall not fail thee a man upon the throne of Israel.
6. Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne, a
nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých, kteráž
jsem vydal vám, ale odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a
klaněti se jim:
6. But if ye shall at all turn from following me, ye or your children, and will not keep my commandments and my statutes which I have set before you, but go and serve other gods, and worship them:
7. Vypléním docela Izraele se svrchku země, kterouž jsem jim
dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od
tváři své, i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi
národy.
7. Then will I cut off Israel out of the land which I have given them; and this house, which I have hallowed for my name, will I cast out of my sight; and Israel shall be a proverb and a byword among all people:
8. Ano i dům tento, jakkoli bude slavný, kdokoli mimo něj
půjde, užasne se a ckáti bude, i řekne: Proč tak učinil
Hospodin zemi této a domu tomuto?
8. And at this house, which is high, every one that passeth by it shall be astonished, and shall hiss; and they shall say, Why hath the LORD done thus unto this land, and to this house?
9. Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha svého,
kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské, a chytili se bohů
cizích, a klaněli se jim i sloužili jim, protož uvedl na ně
Hospodin všecky tyto zlé věci.
9. And they shall answer, Because they forsook the LORD their God, who brought forth their fathers out of the land of Egypt, and have taken hold upon other gods, and have worshipped them, and served them: therefore hath the LORD brought upon them all this evil.
10. Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let, v nichž vzdělal
Šalomoun oba dva ty domy, dům Hospodinův a dům královský,
10. And it came to pass at the end of twenty years, when Solomon had built the two houses, the house of the LORD, and the king's house,
11. K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně
dříví cedrového a jedlového, i zlata vedlé vší vůle jeho, že
dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi
Galilejské.
11. (Now Hiram the king of Tyre had furnished Solomon with cedar trees and fir trees, and with gold, according to all his desire,) that then king Solomon gave Hiram twenty cities in the land of Galilee.
12. I vyjel Chíram z Týru, aby viděl ta města, kteráž mu
daroval Šalomoun, ale nelíbila se jemu.
12. And Hiram came out from Tyre to see the cities which Solomon had given him; and they pleased him not.
13. Protož řekl: Jakáž jsou ta města, kteráž mi dáváš, bratře
můj? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne.
13. And he said, What cities are these which thou hast given me, my brother? And he called them the land of Cabul unto this day.
14. Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata.
14. And Hiram sent to the king sixscore talents of gold.
15. Příčina pak platu, kterýž byl uložil král Šalomoun, byla,
aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj, a Mello i zdi
Jeruzalémské, též Azor a Mageddo i Gázer.
15. And this is the reason of the levy which king Solomon raised; for to build the house of the LORD, and his own house, and Millo, and the wall of Jerusalem, and Hazor, and Megiddo, and Gezer.
16. (Farao zajisté král Egyptský vytáh, dobyl Gázeru a
vypálil je, Kananejské pak, kteříž byli v tom městě, pobil a
dal město za věno dceři své, manželce Šalomounově.)
16. For Pharaoh king of Egypt had gone up, and taken Gezer, and burnt it with fire, and slain the Canaanites that dwelt in the city, and given it for a present unto his daughter, Solomon's wife.
17. A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní,
17. And Solomon built Gezer, and Bethhoron the nether,
18. Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi,
18. And Baalath, and Tadmor in the wilderness, in the land,
19. I všecka města, v nichž Šalomoun měl své sklady, i města
vozů, i města jezdců, vše vedlé žádosti své, cožkoli chtěl
stavěti v Jeruzalémě, a na Libánu i po vší zemi panování svého.
19. And all the cities of store that Solomon had, and cities for his chariots, and cities for his horsemen, and that which Solomon desired to build in Jerusalem, and in Lebanon, and in all the land of his dominion.
20. Všecken také lid, kterýž byl pozůstal z Amorejských,
Hetejských, Ferezejských, Hevejských a Jebuzejských, kteříž
nebyli z synů Izraelských,
20. And all the people that were left of the Amorites, Hittites, Perizzites, Hivites, and Jebusites, which were not of the children of Israel,
21. Totiž syny jejich, kteříž byli pozůstali po nich v zemi,
jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti, uvedl Šalomoun pod
plat a v službu až do tohoto dne.
21. Their children that were left after them in the land, whom the children of Israel also were not able utterly to destroy, upon those did Solomon levy a tribute of bondservice unto this day.
22. Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu
Šalomoun, ale byli muži váleční, a služebníci jeho, a knížata
jeho, vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho.
22. But of the children of Israel did Solomon make no bondmen: but they were men of war, and his servants, and his princes, and his captains, and rulers of his chariots, and his horsemen.
23. Bylo těch předních vládařů, kteříž byli nad dílem
Šalomounovým, pět set a padesát. Ti spravovali lidi, kteříž
dělali.
23. These were the chief of the officers that were over Solomon's work, five hundred and fifty, which bare rule over the people that wrought in the work.
24. Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do
domu svého, kterýž jí byl vystavěl Šalomoun. Tehdáž také
vystavěl Mello.
24. But Pharaoh's daughter came up out of the city of David unto her house which Solomon had built for her: then did he build Millo.
25. I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a
pokojné na oltáři, kterýž byl vzdělal Hospodinu, ale kadíval na
tom, kterýž byl před Hospodinem, když dokonal dům.
25. And three times in a year did Solomon offer burnt offerings and peace offerings upon the altar which he built unto the LORD, and he burnt incense upon the altar that was before the LORD. So he finished the house.
26. Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber,
kteréž jest podlé Elat, na břehu moře Rudého v zemi Idumejské.
26. And king Solomon made a navy of ships in Eziongeber, which is beside Eloth, on the shore of the Red sea, in the land of Edom.
27. A poslal Chíram na těch lodech služebníky své, plavce umělé
na moři, s služebníky Šalomounovými.
27. And Hiram sent in the navy his servants, shipmen that had knowledge of the sea, with the servants of Solomon.
28. Kteříž přeplavivše se do Ofir, nabrali tam zlata čtyři sta
a dvadceti centnéřů, a přivezli králi Šalomounovi.
28. And they came to Ophir, and fetched from thence gold, four hundred and twenty talents, and brought it to king Solomon.