Bible Kralická
King James Version
1. (39:1) Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. (39:2)
Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem
svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
1. To the chief Musician, even to Jeduthun, A Psalm of David. I said, I will take heed to my ways, that I sin not with my tongue: I will keep my mouth with a bridle, while the wicked is before me.
2. (39:3) Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se
i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
2. I was dumb with silence, I held my peace, even from good; and my sorrow was stirred.
3. (39:4) Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v
přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
3. My heart was hot within me, while I was musing the fire burned: then spake I with my tongue,
4. (39:5) Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a
odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati
mám.
4. LORD, make me to know mine end, and the measure of my days, what it is; that I may know how frail I am.
5. (39:6) Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako
nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý
člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
5. Behold, thou hast made my days as an handbreadth; and mine age is as nothing before thee: verily every man at his best state is altogether vanity. Selah.
6. (39:7) Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté
kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
6. Surely every man walketh in a vain shew: surely they are disquieted in vain: he heapeth up riches, and knoweth not who shall gather them.
7. (39:8) Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé
jest na tebe.
7. And now, Lord, what wait I for? my hope is in thee.
8. (39:9) A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne,
za posměch bláznu nevystavuj mne.
8. Deliver me from all my transgressions: make me not the reproach of the foolish.
9. (39:10) Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty
učinil to.
9. I was dumb, I opened not my mouth; because thou didst it.
10. (39:11) Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky
tvé docela zhynul jsem.
10. Remove thy stroke away from me: I am consumed by the blow of thine hand.
11. (39:12) Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka,
hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté
jest všeliký člověk. Sélah.
11. When thou with rebukes dost correct man for iniquity, thou makest his beauty to consume away like a moth: surely every man is vanity. Selah.
12. (39:13) Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé
přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem
příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
12. Hear my prayer, O LORD, and give ear unto my cry; hold not thy peace at my tears: for I am a stranger with thee, and a sojourner, as all my fathers were.
13. (39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se
odebral, a již zde více nebyl.
13. O spare me, that I may recover strength, before I go hence, and be no more.