Bible Kralická
King James Version
1. (42:1) Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
(42:2) Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše
má řve k tobě, ó Bože.
1. To the chief Musician, Maschil, for the sons of Korah. As the hart panteth after the water brooks, so panteth my soul after thee, O God.
2. (42:3) Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž
půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
2. My soul thirsteth for God, for the living God: when shall I come and appear before God?
3. (42:4) Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi
říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
3. My tears have been my meat day and night, while they continually say unto me, Where is thy God?
4. (42:5) Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě
vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s
nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu
plésajících.
4. When I remember these things, I pour out my soul in me: for I had gone with the multitude, I went with them to the house of God, with the voice of joy and praise, with a multitude that kept holyday.
5. (42:6) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš?
Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné
spasení tváři jeho.
5. Why art thou cast down, O my soul? and why art thou disquieted in me? hope thou in God: for I shall yet praise him for the help of his countenance.
6. (42:7) Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě
rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
6. O my God, my soul is cast down within me: therefore will I remember thee from the land of Jordan, and of the Hermonites, from the hill Mizar.
7. (42:8) Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých,
všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
7. Deep calleth unto deep at the noise of thy waterspouts: all thy waves and thy billows are gone over me.
8. (42:9) Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin
milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a
modlitba má k Bohu života mého.
8. Yet the LORD will command his lovingkindness in the daytime, and in the night his song shall be with me, and my prayer unto the God of my life.
9. (42:10) Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul
se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám
choditi?
9. I will say unto God my rock, Why hast thou forgotten me? why go I mourning because of the oppression of the enemy?
10. (42:11) Jako rána v kostech mých jest to, když mi
utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh
tvůj?
10. As with a sword in my bones, mine enemies reproach me; while they say daily unto me, Where is thy God?
11. (42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve
mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť
jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
11. Why art thou cast down, O my soul? and why art thou disquieted within me? hope thou in God: for I shall yet praise him, who is the health of my countenance, and my God.