Bible Kralická
King James Version
1. Budeš-li se míti navrátiti, Izraeli, dí Hospodin, ke mně se
navrať. Nebo odejmeš-li ohavnosti své od tváři mé a nebudeš-li
se toulati,
1. If thou wilt return, O Israel, saith the LORD, return unto me: and if thou wilt put away thine abominations out of my sight, then shalt thou not remove.
2. A budeš-li přisahati právě, náležitě a spravedlivě,
říkaje: Živť jest Hospodin,tedy požehnání dávati sobě v něm
budou národové, a v něm se chlubiti.
2. And thou shalt swear, The LORD liveth, in truth, in judgment, and in righteousness; and the nations shall bless themselves in him, and in him shall they glory.
3. Nebo takto praví Hospodin mužům Judským a Jeruzalémským:
Zořte sobě ouhor, a nerozsívejte do trní.
3. For thus saith the LORD to the men of Judah and Jerusalem, Break up your fallow ground, and sow not among thorns.
4. Obřežte se Hospodinu, a odejměte neobřízky srdce vašeho,
muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, aby nevyšla jako oheň
prchlivost má, a nehořela, tak že by nebyl kdo uhasiti, pro
nešlechetnost předsevzetí vašich.
4. Circumcise yourselves to the LORD, and take away the foreskins of your heart, ye men of Judah and inhabitants of Jerusalem: lest my fury come forth like fire, and burn that none can quench it, because of the evil of your doings.
5. Oznamte v Judstvu, a v Jeruzalémě ohlaste, a rcete: Trubte
trubou v zemi, svolejte a sbeřte lid, a rcete: Shromažďte
se, a vejděme do měst hrazených.
5. Declare ye in Judah, and publish in Jerusalem; and say, Blow ye the trumpet in the land: cry, gather together, and say, Assemble yourselves, and let us go into the defenced cities.
6. Vyzdvihněte korouhev na Sionu, zmužile se mějte,
nepostávejte; nebo já zlé věci uvedu od půlnoci, a potření
veliké.
6. Set up the standard toward Zion: retire, stay not: for I will bring evil from the north, and a great destruction.
7. Vychází lev z houště své, a ten, kterýž hubí národy, vyšed z
místa svého, táhne, aby obrátil zemi tvou v pustinu, a města
tvá aby zbořena byla, tak aby nebylo žádného obyvatele.
7. The lion is come up from his thicket, and the destroyer of the Gentiles is on his way; he is gone forth from his place to make thy land desolate; and thy cities shall be laid waste, without an inhabitant.
8. Protož přepašte se žíněmi, kvělte a naříkejte; nebo není
odvrácen hněv prchlivosti Hospodinovy od nás.
8. For this gird you with sackcloth, lament and howl: for the fierce anger of the LORD is not turned back from us.
9. Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin, že zhyne srdce
královo a srdce knížat, užasnou se i kněží, a proroci diviti se
budou.
9. And it shall come to pass at that day, saith the LORD, that the heart of the king shall perish, and the heart of the princes; and the priests shall be astonished, and the prophets shall wonder.
10. I řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, jistě že jsi velice
podvedl lid tento, i Jeruzalém, říkaje: Pokoj míti budete, a
však pronikl meč až k duši.
10. Then said I, Ah, Lord GOD! surely thou hast greatly deceived this people and Jerusalem, saying, Ye shall have peace; whereas the sword reacheth unto the soul.
11. V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý
z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby
převíval, ani přečišťoval.
11. At that time shall it be said to this people and to Jerusalem, A dry wind of the high places in the wilderness toward the daughter of my people, not to fan, nor to cleanse,
12. Vítr silnější než oni přijde mi, nyní já také vypovím jim
úsudky.
12. Even a full wind from those places shall come unto me: now also will I give sentence against them.
13. Aj, jako oblakové vystupuje, a jako vicher vozové jeho,
rychlejší jsou nežli orlice koni jeho. Běda nám, nebo popléněni
jsme.
13. Behold, he shall come up as clouds, and his chariots shall be as a whirlwind: his horses are swifter than eagles. Woe unto us! for we are spoiled.
14. Obmej od nešlechetnosti srdce své, Jeruzaléme, abys
vysvobozen byl. Dokudž zůstávati budou u prostřed tebe myšlení
marnosti tvé?
14. O Jerusalem, wash thine heart from wickedness, that thou mayest be saved. How long shall thy vain thoughts lodge within thee?
15. Nebo hlas oznamujícího přichází od Dan, a toho, kterýž
ohlašuje nepravost, s hory Efraim.
15. For a voice declareth from Dan, and publisheth affliction from mount Ephraim.
16. Připomínejte těmto národům, aj, ohlašujte Jeruzalémským, že
strážní táhnou z země daleké, a vydávají proti městům Judským
hlas svůj.
16. Make ye mention to the nations; behold, publish against Jerusalem, that watchers come from a far country, and give out their voice against the cities of Judah.
17. Jako ti, kteříž hlídají polí, položí se proti němu vůkol;
nebo jest mi odporný, dí Hospodin.
17. As keepers of a field, are they against her round about; because she hath been rebellious against me, saith the LORD.
18. Cesta tvá a skutkové tvoji to způsobili tobě; toť
nešlechetnost tvá, žeť to hořké jest, a že dosahá až do srdce
tvého.
18. Thy way and thy doings have procured these things unto thee; this is thy wickedness, because it is bitter, because it reacheth unto thine heart.
19. Ó, střeva má, střeva má, bolest trpím, ó osrdí mé, kormoutí
se ve mně srdce mé, nemohuť mlčeti. Nebo hlas trouby slyšíš,
duše má, a prokřikování vojenské.
19. My bowels, my bowels! I am pained at my very heart; my heart maketh a noise in me; I cannot hold my peace, because thou hast heard, O my soul, the sound of the trumpet, the alarm of war.
20. Potření za potřením provolává se, popléněna zajisté bude
všecka země, náhle popléněni budou stanové moji, v okamžení
kortýny mé.
20. Destruction upon destruction is cried; for the whole land is spoiled: suddenly are my tents spoiled, and my curtains in a moment.
21. Až dokud vídati budu korouhev, slýchati hlas trouby?
21. How long shall I see the standard, and hear the sound of the trumpet?
22. Nebo bláznivý lid můj nezná mne, synové nemoudří a
nerozumní jsou. Moudří jsou k činění zlého, ale činiti dobře
neumějí.
22. For my people is foolish, they have not known me; they are sottish children, and they have none understanding: they are wise to do evil, but to do good they have no knowledge.
23. Hledím-li na zemi, a aj, nesličná jest a prázdná; pakli na
nebe, není na něm žádného světla.
23. I beheld the earth, and, lo, it was without form, and void; and the heavens, and they had no light.
24. Hledím-li na hory, a aj, třesou se, a všickni pahrbkové
pohybují se.
24. I beheld the mountains, and, lo, they trembled, and all the hills moved lightly.
25. Hledím-li, a aj, není žádného člověka, a všeliké ptactvo
nebeské zaletělo.
25. I beheld, and, lo, there was no man, and all the birds of the heavens were fled.
26. Hledím-li, a aj, pole úrodné jest pouští, a všecka města
jeho zbořena jsou od Hospodina a od hněvu prchlivosti jeho.
26. I beheld, and, lo, the fruitful place was a wilderness, and all the cities thereof were broken down at the presence of the LORD, and by his fierce anger.
27. Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však
konce ještě neučiním.
27. For thus hath the LORD said, The whole land shall be desolate; yet will I not make a full end.
28. Kvíliti bude nad tím země, a zasmuší se na hoře nebe, proto
že jsem mluvil, co jsem myslil, a nelituji, aniž se odvrátím od
toho.
28. For this shall the earth mourn, and the heavens above be black: because I have spoken it, I have purposed it, and will not repent, neither will I turn back from it.
29. Před hřmotem jezdců a těch, kteříž střílejí z lučiště,
uteče všecko město. Vejdou do hustých oblaků, a na skálí
vylezou; všecka města opuštěna budou, a žádný nebude bydliti v
nich.
29. The whole city shall flee for the noise of the horsemen and bowmen; they shall go into thickets, and climb up upon the rocks: every city shall be forsaken, and not a man dwell therein.
30. Ty pak pohubena jsuc, což činiti budeš? Ačkoli obláčíš se v
šarlat, ačkoli se ozdobuješ ozdobou zlatou, ačkoli líčíš tvář
svou líčidlem, darmo se okrašluješ. Pohrdají tebou frejíři,
bezživotí tvého hledají.
30. And when thou art spoiled, what wilt thou do? Though thou clothest thyself with crimson, though thou deckest thee with ornaments of gold, though thou rentest thy face with painting, in vain shalt thou make thyself fair; thy lovers will despise thee, they will seek thy life.
31. Nebo slyším hlas jako rodičky, svírání jako té, kteráž po
nejprvé ku porodu pracuje, hlas dcery Sionské, ustavičně
vzdychající, a lomící rukama svýma, říkající: Běda mně
nyní, nebo ustala duše má pro vrahy.
31. For I have heard a voice as of a woman in travail, and the anguish as of her that bringeth forth her first child, the voice of the daughter of Zion, that bewaileth herself, that spreadeth her hands, saying, Woe is me now! for my soul is wearied because of murderers.