Bible Kralická
King James Version
1. V ten čas, dí Hospodin, vyberou kosti králů Judských, i
kosti knížat jejich, i kosti kněží, i kosti proroků, ano i
kosti obyvatelů Jeruzalémských z hrobů jejich,
1. At that time, saith the LORD, they shall bring out the bones of the kings of Judah, and the bones of his princes, and the bones of the priests, and the bones of the prophets, and the bones of the inhabitants of Jerusalem, out of their graves:
2. A rozmecí je proti slunci a měsíci, i proti všemu vojsku
nebeskému, kteréž milují, a kterýmž slouží, a za kterýmiž
chodí, a kterýchž hledají, a kterýmž se klanějí. Nebudou
sebrány, ani pochovány, budou místo hnoje na svrchku země.
2. And they shall spread them before the sun, and the moon, and all the host of heaven, whom they have loved, and whom they have served, and after whom they have walked, and whom they have sought, and whom they have worshipped: they shall not be gathered, nor be buried; they shall be for dung upon the face of the earth.
3. I bude žádostivější smrt nežli život všechněm ostatkům těm,
kteříž pozůstanou z rodiny této nešlechetné na všech místech,
kdež by koli pozůstali, tam kamž je zaženu, dí Hospodin
zástupů.
3. And death shall be chosen rather than life by all the residue of them that remain of this evil family, which remain in all the places whither I have driven them, saith the LORD of hosts.
4. Protož díš jim: Takto praví Hospodin: Tak-liž padli, aby
nemohli povstati? Tak-liž se odvrátil, aby se nemohl zase
navrátiti?
4. Moreover thou shalt say unto them, Thus saith the LORD; Shall they fall, and not arise? shall he turn away, and not return?
5. Proč se odvrátil lid tento Jeruzalemský odvrácením věčným?
Chytají se lsti, a nechtí se navrátiti.
5. Why then is this people of Jerusalem slidden back by a perpetual backsliding? they hold fast deceit, they refuse to return.
6. Pozoroval jsem a poslouchal. Nemluví, což pravého jest;
není, kdo by želel zlosti své, říkaje: Což jsem učinil? Každý
obrácen jest k běhu svému jako kůň, kterýž prudce běží k boji.
6. I hearkened and heard, but they spake not aright: no man repented him of his wickedness, saying, What have I done? every one turned to his course, as the horse rusheth into the battle.
7. Ješto čáp u povětří zná nařízené časy své, a hrdlička i
řeřáb i vlaštovice šetří času příletu svého, lid pak můj nezná
soudu Hospodinova.
7. Yea, the stork in the heaven knoweth her appointed times; and the turtle and the crane and the swallow observe the time of their coming; but my people know not the judgment of the LORD.
8. Jakž můžete říci: Moudří jsme a zákon Hospodinův máme? Aj,
jistě nadarmo dělá písař péro, nadarmo jsou v zákoně zběhlí.
8. How do ye say, We are wise, and the law of the LORD is with us? Lo, certainly in vain made he it; the pen of the scribes is in vain.
9. Kohož zahanbili ti moudří? Kdo jsou předěšeni a jati? Aj,
slovem Hospodinovým pohrdají, jakáž tedy jest moudrost jejich?
9. The wise men are ashamed, they are dismayed and taken: lo, they have rejected the word of the LORD; and what wisdom is in them?
10. A protož dám ženy jejich jiným, pole jejich těm, kteříž by
je opanovali; nebo od nejmenšího až do největšího všickni
napořád vydali se v lakomství, od proroka až do kněze všickni
napořád provodí faleš.
10. Therefore will I give their wives unto others, and their fields to them that shall inherit them: for every one from the least even unto the greatest is given to covetousness, from the prophet even unto the priest every one dealeth falsely.
11. Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu, říkajíce:
Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
11. For they have healed the hurt of the daughter of my people slightly, saying, Peace, peace; when there is no peace.
12. Jsou-liž zahanbováni, proto že ohavnost páchali? Ba ani se
co ustydli, ani zahanbiti uměli. Protož padnou, když oni padati
budou; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
12. Were they ashamed when they had committed abomination? nay, they were not at all ashamed, neither could they blush: therefore shall they fall among them that fall: in the time of their visitation they shall be cast down, saith the LORD.
13. Do konce vykořením je, dí Hospodin. Nebude žádného hroznu
na vinném kmenu, ani žádných fíků na fíku, ano i list sprchne,
a což dám jim, odjato bude.
13. I will surely consume them, saith the LORD: there shall be no grapes on the vine, nor figs on the fig tree, and the leaf shall fade; and the things that I have given them shall pass away from them.
14. Proč my tu sedíme? Shromažďte se, a vejděme do měst
hrazených, a odpočineme tam. Ale Hospodin Bůh náš káže
odpočívati nám, když vodou jedovatou napojí nás, proto že jsme
hřešili proti Hospodinu.
14. Why do we sit still? assemble yourselves, and let us enter into the defenced cities, and let us be silent there: for the LORD our God hath put us to silence, and given us water of gall to drink, because we have sinned against the LORD.
15. Čekej pokoje, ale nic dobrého, času uzdravení, ale aj,
hrůza.
15. We looked for peace, but no good came; and for a time of health, and behold trouble!
16. Od Dan slyšeti frkání koní jeho, od hlasu prokřikování
silných jeho všecka země se třese, kteříž táhnou, aby zžírali
zemi i všecko, což jest na ní, město i ty, kteříž bydlejí v
něm.
16. The snorting of his horses was heard from Dan: the whole land trembled at the sound of the neighing of his strong ones; for they are come, and have devoured the land, and all that is in it; the city, and those that dwell therein.
17. Nebo aj, já pošli na vás hady nejjedovatější, proti nimž
nic neprospívá zaklínání, a štípati vás budou, dí Hospodin.
17. For, behold, I will send serpents, cockatrices, among you, which will not be charmed, and they shall bite you, saith the LORD.
18. Srdce mé ve mně, kteréž by mne mělo občerstvovati v
zármutku, mdlé jest.
18. When I would comfort myself against sorrow, my heart is faint in me.
19. Aj, hlas křiku dcery lidu mého z země velmi daleké: Zdali
Hospodina není na Sionu? Zdali krále jeho není na něm? Proč mne
popouzeli rytinami svými, marnostmi cizozemců?
19. Behold the voice of the cry of the daughter of my people because of them that dwell in a far country: Is not the LORD in Zion? is not her king in her? Why have they provoked me to anger with their graven images, and with strange vanities?
20. Pominula žeň, dokonalo se léto, a my nejsme vyproštěni.
20. The harvest is past, the summer is ended, and we are not saved.
21. Pro potření dcery lidu mého potřín jsem, smutek nesu,
užasnutí podjalo mne.
21. For the hurt of the daughter of my people am I hurt; I am black; astonishment hath taken hold on me.
22. Což není žádného lékařství v Galád? Což není žádného lékaře
tam? Proč tedy není zhojena dcera lidu mého?
22. Is there no balm in Gilead; is there no physician there? why then is not the health of the daughter of my people recovered?