Bible Kralická
King James Version
1. Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a
uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné
pro dobytek.
1. Now the children of Reuben and the children of Gad had a very great multitude of cattle: and when they saw the land of Jazer, and the land of Gilead, that, behold, the place was a place for cattle;
2. Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k
Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:
2. The children of Gad and the children of Reuben came and spake unto Moses, and to Eleazar the priest, and unto the princes of the congregation, saying,
3. Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a
Nébo a Beon,
3. Ataroth, and Dibon, and Jazer, and Nimrah, and Heshbon, and Elealeh, and Shebam, and Nebo, and Beon,
4. Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským,
jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji
máme drahně dobytka.
4. Even the country which the LORD smote before the congregation of Israel, is a land for cattle, and thy servants have cattle:
5. (Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima
tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k
vládařství, ať nechodíme za Jordán.
5. Wherefore, said they, if we have found grace in thy sight, let this land be given unto thy servants for a possession, and bring us not over Jordan.
6. I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši
půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
6. And Moses said unto the children of Gad and to the children of Reuben, Shall your brethren go to war, and shall ye sit here?
7. I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti
do země, kterouž jim dal Hospodin?
7. And wherefore discourage ye the heart of the children of Israel from going over into the land which the LORD hath given them?
8. Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z
Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
8. Thus did your fathers, when I sent them from Kadeshbarnea to see the land.
9. Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi,
potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli
do země, kterouž dal jim Hospodin.
9. For when they went up unto the valley of Eshcol, and saw the land, they discouraged the heart of the children of Israel, that they should not go into the land which the LORD had given them.
10. Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:
10. And the LORD'S anger was kindled the same time, and he sware, saying,
11. Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od
dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou
zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele
následovali mne,
11. Surely none of the men that came up out of Egypt, from twenty years old and upward, shall see the land which I sware unto Abraham, unto Isaac, and unto Jacob; because they have not wholly followed me:
12. Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna
Nun, nebo cele následovali Hospodina.
12. Save Caleb the son of Jephunneh the Kenezite, and Joshua the son of Nun: for they have wholly followed the LORD.
13. I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a
učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž
nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima
Hospodinovýma.
13. And the LORD'S anger was kindled against Israel, and he made them wander in the wilderness forty years, until all the generation, that had done evil in the sight of the LORD, was consumed.
14. A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí
hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy
na Izraele.
14. And, behold, ye are risen up in your fathers' stead, an increase of sinful men, to augment yet the fierce anger of the LORD toward Israel.
15. Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také
opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho
lidu tohoto.
15. For if ye turn away from after him, he will yet again leave them in the wilderness; and ye shall destroy all this people.
16. Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a
stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,
16. And they came near unto him, and said, We will build sheepfolds here for our cattle, and cities for our little ones:
17. Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě
počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na
místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených,
pro bezpečnost před obyvateli země.
17. But we ourselves will go ready armed before the children of Israel, until we have brought them unto their place: and our little ones shall dwell in the fenced cities because of the inhabitants of the land.
18. Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou
synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;
18. We will not return unto our houses, until the children of Israel have inherited every man his inheritance.
19. Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále,
když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu
slunce.
19. For we will not inherit with them on yonder side Jordan, or forward; because our inheritance is fallen to us on this side Jordan eastward.
20. I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste
mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,
20. And Moses said unto them, If ye will do this thing, if ye will go armed before the LORD to war,
21. A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem,
dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,
21. And will go all of you armed over Jordan before the LORD, until he hath driven out his enemies from before him,
22. A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom
navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před
Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.
22. And the land be subdued before the LORD: then afterward ye shall return, and be guiltless before the LORD, and before Israel; and this land shall be your possession before the LORD.
23. Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a
vězte, že pomsta vaše přijde na vás.
23. But if ye will not do so, behold, ye have sinned against the LORD: and be sure your sin will find you out.
24. Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky
své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.
24. Build you cities for your little ones, and folds for your sheep; and do that which hath proceeded out of your mouth.
25. I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi,
řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.
25. And the children of Gad and the children of Reuben spake unto Moses, saying, Thy servants will do as my lord commandeth.
26. Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše,
tu zůstanou v městech Galád,
26. Our little ones, our wives, our flocks, and all our cattle, shall be there in the cities of Gilead:
27. Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný
před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.
27. But thy servants will pass over, every man armed for war, before the LORD to battle, as my lord saith.
28. I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu
Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,
28. So concerning them Moses commanded Eleazar the priest, and Joshua the son of Nun, and the chief fathers of the tribes of the children of Israel:
29. A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s
vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by
již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.
29. And Moses said unto them, If the children of Gad and the children of Reuben will pass with you over Jordan, every man armed to battle, before the LORD, and the land shall be subdued before you; then ye shall give them the land of Gilead for a possession:
30. Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u
prostřed vás v zemi Kanán.
30. But if they will not pass over with you armed, they shall have possessions among you in the land of Canaan.
31. I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž
mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:
31. And the children of Gad and the children of Reuben answered, saying, As the LORD hath said unto thy servants, so will we do.
32. My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a
zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.
32. We will pass over armed before the LORD into the land of Canaan, that the possession of our inheritance on this side Jordan may be ours.
33. Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a
polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona,
krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s
městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.
33. And Moses gave unto them, even to the children of Gad, and to the children of Reuben, and unto half the tribe of Manasseh the son of Joseph, the kingdom of Sihon king of the Amorites, and the kingdom of Og king of Bashan, the land, with the cities thereof in the coasts, even the cities of the country round about.
34. A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
34. And the children of Gad built Dibon, and Ataroth, and Aroer,
35. A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
35. And Atroth, Shophan, and Jaazer, and Jogbehah,
36. A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.
36. And Bethnimrah, and Bethharan, fenced cities: and folds for sheep.
37. Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,
37. And the children of Reuben built Heshbon, and Elealeh, and Kirjathaim,
38. A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali
jiná jména městům, kteráž vzdělali.
38. And Nebo, and Baalmeon, (their names being changed,) and Shibmah: and gave other names unto the cities which they builded.
39. Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a
vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
39. And the children of Machir the son of Manasseh went to Gilead, and took it, and dispossessed the Amorite which was in it.
40. I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a
bydlil v ní.
40. And Moses gave Gilead unto Machir the son of Manasseh; and he dwelt therein.
41. Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval
je vsi Jairovy.
41. And Jair the son of Manasseh went and took the small towns thereof, and called them Havothjair.
42. Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je
Nobe od jména svého.
42. And Nobah went and took Kenath, and the villages thereof, and called it Nobah, after his own name.