Bible Kralická
King James Version
1. V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak
jest větší *v království nebeském?
Mk 9,33-*34
L 9,46
22,24
*Mt 15,19
1. At the same time came the disciples unto Jesus, saying, Who is the greatest in the kingdom of heaven?
2. A zavolav *Ježíš pacholete, postavil je uprostřed nich,
*Mk 9,36
2. And Jesus called a little child unto him, and set him in the midst of them,
3. A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a *nebudete-li
jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
*19,14
Mk 10,15
3. And said, Verily I say unto you, Except ye be converted, and become as little children, ye shall not enter into the kingdom of heaven.
4. Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť
jest *větší v království nebeském.
*1Pt 5,6
4. Whosoever therefore shall humble himself as this little child, the same is greatest in the kingdom of heaven.
5. A kdož by koli přijal *pacholátko takové ve jménu mém, mneť
přijímá.
*10,40
5. And whoso shall receive one such little child in my name receiveth me.
6. Kdo by pak *pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve
mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo
jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
*Mk 9,42
L 17,1
6. But whoso shall offend one of these little ones which believe in me, it were better for him that a millstone were hanged about his neck, and that he were drowned in the depth of the sea.
7. Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to °býti, aby
přicházela pohoršení, ale &však běda člověku, skrze něhož
přichází pohoršení.
°1K 11,19
2Te 2,11
&Mt 26,24
7. Woe unto the world because of offences! for it must needs be that offences come; but woe to that man by whom the offence cometh!
8. Protož jestliže °ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě, utniž
ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo
bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do
věčného ohně.
°5,30
Mk 9,43
8. Wherefore if thy hand or thy foot offend thee, cut them off, and cast them from thee: it is better for thee to enter into life halt or maimed, rather than having two hands or two feet to be cast into everlasting fire.
9. A pakli oko tvé pohoršuje tebe, *vylup je a vrz od sebe.
Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči
majícímu uvrženu býti do pekelného ohně.
*5,29
9. And if thine eye offend thee, pluck it out, and cast it from thee: it is better for thee to enter into life with one eye, rather than having two eyes to be cast into hell fire.
10. Viztež, abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých
těchto. Neboť pravím vám, že °andělé jejich v nebesích vždycky
vidí tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
°Ž 34,8
10. Take heed that ye despise not one of these little ones; for I say unto you, That in heaven their angels do always behold the face of my Father which is in heaven.
11. Nebo přišel *Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
*L 19,10
*1Tm 1,15
11. For the Son of man is come to save that which was lost.
12. Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl *sto ovec,
a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá devadesáti devíti,
a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
*L 15,4
12. How think ye? if a man have an hundred sheep, and one of them be gone astray, doth he not leave the ninety and nine, and goeth into the mountains, and seeketh that which is gone astray?
13. A nahodí-liť mu se nalézti ji, amen pravím vám, že se
radovati bude nad ní více, než nad devadesáti devíti
nepobloudilými.
13. And if so be that he find it, verily I say unto you, he rejoiceth more of that sheep, than of the ninety and nine which went not astray.
14. Takť není *vůle před Otcem vaším, kterýž jest v nebesích,
aby zhynul jeden z maličkých těchto.
*2Pt 3,9
14. Even so it is not the will of your Father which is in heaven, that one of these little ones should perish.
15. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a °potresci ho
mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal &jsi
bratra svého.
°Lv 19,17
Př 17,10
L 17,3
&Jk 5,19-20
15. Moreover if thy brother shall trespass against thee, go and tell him his fault between thee and him alone: if he shall hear thee, thou hast gained thy brother.
16. Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě jednoho anebo
dva, aby v ústech °dvou nebo tří svědků stálo každé slovo.
°Dt 17,6
19,15
J 8,17
2K 13,1
Žd 10,28
16. But if he will not hear thee, then take with thee one or two more, that in the mouth of two or three witnesses every word may be established.
17. Pakliť by jich neuposlechl, *pověz církvi. Jestliže pak
i církve neuposlechne, budiž tobě jako °pohan a publikán.
°1K 5,5
2K 6,14
Ř 16,17
2Te 3,14
*1Tm 5,20
17. And if he shall neglect to hear them, tell it unto the church: but if he neglect to hear the church, let him be unto thee as an heathen man and a publican.
18. Amen pravím vám: °Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno
i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na
nebi.
°16,19
J 20,23
18. Verily I say unto you, Whatsoever ye shall bind on earth shall be bound in heaven: and whatsoever ye shall loose on earth shall be loosed in heaven.
19. Opět pravím vám: *Jestliže by dva z vás svolili se na zemi
o &všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od
Otce mého nebeského.
*Mk 11,24
&1J 3,22
Jk 5,16
19. Again I say unto you, That if two of you shall agree on earth as touching any thing that they shall ask, it shall be done for them of my Father which is in heaven.
20. Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť
jsem °já uprostřed nich.
°L 24,15-36
Mt 28,20
20. For where two or three are gathered together in my name, there am I in the midst of them.
21. Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší
proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmilikrát?
21. Then came Peter to him, and said, Lord, how oft shall my brother sin against me, and I forgive him? till seven times?
22. I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do *sedmikrát, ale až do
sedmdesátikrát sedmkrát.
*L 17,4
22. Jesus saith unto him, I say not unto thee, Until seven times: but, Until seventy times seven.
23. A protož podobno jest království nebeské člověku králi,
kterýž chtěl *počet klásti s služebníky svými.
*Jb 9,1-2
Ž 143,2
23. Therefore is the kingdom of heaven likened unto a certain king, which would take account of his servants.
24. A když počal počtu klásti, podán mu jeden, kterýž byl
dlužen deset tisíců hřiven.
24. And when he had begun to reckon, one was brought unto him, which owed him ten thousand talents.
25. A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati,
i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
25. But forasmuch as he had not to pay, his lord commanded him to be sold, and his wife, and children, and all that he had, and payment to be made.
26. Tedy padna služebník ten, prosil ho, řka: Pane, poshověj
mi, a všeckoť zaplatím tobě.
26. The servant therefore fell down, and worshipped him, saying, Lord, have patience with me, and I will pay thee all.
27. I *slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho
a &dluh jemu odpustil.
*Ex 34,6-7
&L 7,42
27. Then the lord of that servant was moved with compassion, and loosed him, and forgave him the debt.
28. Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků
svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval
se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.
28. But the same servant went out, and found one of his fellowservants, which owed him an hundred pence: and he laid hands on him, and took him by the throat, saying, Pay me that thou owest.
29. Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka:
Poshověj mi, a všeckoť zaplatím tobě.
29. And his fellowservant fell down at his feet, and besought him, saying, Have patience with me, and I will pay thee all.
30. On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by
nezaplatil dluhu.
30. And he would not: but went and cast him into prison, till he should pay the debt.
31. Tedy vidouce spoluslužebníci, co se dálo, zarmoutili se
velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
31. So when his fellowservants saw what was done, they were very sorry, and came and told unto their lord all that was done.
32. Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken
ten tvůj dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.
32. Then his lord, after that he had called him, said unto him, O thou wicked servant, I forgave thee all that debt, because thou desiredst me:
33. Zdaližs i *ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem
svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?
*Jk 2,13
33. Shouldest not thou also have had compassion on thy fellowservant, even as I had pity on thee?
34. I *rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by
nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.
*5,25-26
34. And his lord was wroth, and delivered him to the tormentors, till he should pay all that was due unto him.
35. Takť i °Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte
jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění.
°6,15
Mk 11,25-26
Jk 2,13
35. So likewise shall my heavenly Father do also unto you, if ye from your hearts forgive not every one his brother their trespasses.