Bible Kralická
King James Version
1. Protož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se
nesme, ne opět zakládajíce gruntu =pokání z skutků mrtvých,
a víry v Boha,
=9,14
1. Therefore leaving the principles of the doctrine of Christ, let us go on unto perfection; not laying again the foundation of repentance from dead works, and of faith toward God,
2. Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých,
i soudu věčného.
2. Of the doctrine of baptisms, and of laying on of hands, and of resurrection of the dead, and of eternal judgment.
3. A toť učiníme, =dopustí-li Bůh.
=Sk 18,21
1K 4,19
Jk 4,15
3. And this will we do, if God permit.
4. Nebo °nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili
daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
°10,26
2Pt 2,20
Mt 12,31-45
4. For it is impossible for those who were once enlightened, and have tasted of the heavenly gift, and were made partakers of the Holy Ghost,
5. Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,
5. And have tasted the good word of God, and the powers of the world to come,
6. Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm,
kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání
vydávají.
6. If they shall fall away, to renew them again unto repentance; seeing they crucify to themselves the Son of God afresh, and put him to an open shame.
7. Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije,
a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána,
dochází požehnání od Boha.
7. For the earth which drinketh in the rain that cometh oft upon it, and bringeth forth herbs meet for them by whom it is dressed, receiveth blessing from God:
8. Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a =blízká
zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
=Mt 21,19
8. But that which beareth thorns and briers is rejected, and is nigh unto cursing; whose end is to be burned.
9. My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí,
a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
9. But, beloved, we are persuaded better things of you, and things that accompany salvation, though we thus speak.
10. Neboť není =nespravedlivý Bůh, aby se &zapomenul na práci
vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu
jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
=Ř 3,4
&2Pa 15,7
Mt 10,42
10. For God is not unrighteous to forget your work and labour of love, which ye have shewed toward his name, in that ye have ministered to the saints, and do minister.
11. Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval
tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty =naděje,
=3,6-14
Mt 24,13
11. And we desire that every one of you do shew the same diligence to the full assurance of hope unto the end:
12. Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž
skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
12. That ye be not slothful, but followers of them who through faith and patience inherit the promises.
13. Abrahamovi zajisté zaslíbení =čině Bůh, když neměl skrze
koho většího přisáhnouti, °přisáhl skrze sebe samého,
°Gn 22,16-17
12,3
=Ž 105,9
=L 1,73
13. For when God made promise to Abraham, because he could swear by no greater, he sware by himself,
14. Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
14. Saying, Surely blessing I will bless thee, and multiplying I will multiply thee.
15. A =tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
wrong: =0,36
15. And so, after he had patiently endured, he obtained the promise.
16. Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají,
a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena
přísahou.
16. For men verily swear by the greater: and an oath for confirmation is to them an end of all strife.
17. A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení
svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
17. Wherein God, willing more abundantly to shew unto the heirs of promise the immutability of his counsel, confirmed it by an oath:
18. Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné
jest, aby Bůh =klamal), měli přepevné potěšení, my,
kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
=Nu 23,19
Tt 1,2
18. That by two immutable things, in which it was impossible for God to lie, we might have a strong consolation, who have fled for refuge to lay hold upon the hope set before us:
19. Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou,
a vcházející až do vnitřku za oponu,
19. Which hope we have as an anchor of the soul, both sure and stedfast, and which entereth into that within the veil;
20. Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn
podle řádu =Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
=3,1
5,6
Ž 110,4
20. Whither the forerunner is for us entered, even Jesus, made an high priest for ever after the order of Melchisedec.